Práce na dohody zřejmě dostane přesnější vymezení, čímž bude předvídatelnější. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Změny přinese vládní novela zákoníku práce, kterou ve středu schválila Sněmovna. Poslanci v ní upravili zejména přesčasovou práci ve zdravotnictví. Předloha, jež také zavede pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Úpravou přesčasů ve zdravotnictví Sněmovna reagovala na varování příslušného výboru, podle kterého by regulace práce na dohody mohla snížit dostupnost pracovníků ve zdravotním provozu a ve svém důsledku ohrozit kvalitu poskytování zdravotní péče.
Schválený pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) zavede ve zdravotnictví možnost další přesčasové práce, a to do konce roku 2028. Ve zdravotnických provozech půjde v průměru až o osm hodin týdně a u záchranné služby v průměru až o 12 hodin týdně. V současnosti se taková přesčasová práce řeší právě dohodami.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se k poslanecké úpravě postavil neutrálně. Zdůraznil, že další dohodnutá práce bude dobrovolná. „Pracovníci budou dostávat za takovou práci čtvrtinový příplatek, nepůjde o zvýšení jejích úvazků,“ řekl ministr. Pozměňovací návrh podpořili i zákonodárci opozičních ANO a SPD. Podle Miloslava Janulíka (ANO) jde ale o provizorní řešení. „Problém neřešíme, ale odsunujeme,“ uvedl Janulík.
Co jste nevěděli o Poslanecké sněmovně:
Novela stanoví, že takzvaným dohodářům by měl zaměstnavatel nejméně tři dny předem rozvrhnout pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Lidé pracující na dohody by také měli od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů by pobírali ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která by nepodléhala dani, by stanovovalo ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.
Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké by měli podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.
Některé výhody by se týkaly také pracovníků ve státní službě, ve služebním poměru v bezpečnostních sborech a vojáků. Vojákům a pozůstalým po nich předloha zvýší náhrady při služebních úrazech a nemocech z povolání. Místo násobků minimální mzdy se bude při výpočtu vycházet z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství, tedy ze stejného základu jako u zaměstnanců.
Část navrhovaných změn zákoníku práce vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Poslanci hlasovali celkem o 13 pozměňovacích návrzích, část z nich byla podle Jurečky v naprostém rozporu s evropskými pravidly. Sněmovna odmítla například úpravu, podle níž by nárok na dovolenou nevznikl lidem pracujícím na dohodu jen u jednoho zaměstnavatele, a návrhy na zachování principu takzvané práce na zavolanou a na stanovení předvídatelných a nepředvídatelných režimů práce.
