Přepočítat svůj rozpočet pro tento rok nemusí kvůli epidemii koronaviru jen stát, ale i kraje, obce a města. Samosprávy jsou závislé zejména na daňových příjmech, o které se dělí se státem. Kvůli paralyzované ekonomice tak zřejmě přijdou o miliardy korun.
Praha, která má rozpočet stejně velký jako třeba ministerstvo vnitra, bude muset počítat s citelným propadem. „Základ příjmů našeho rozpočtu jsou daně z rozpočtového určení daní, které přerozděluje stát. V momentě, kdy se ekonomika do značné míry zastavila a do toho stát chystá daňové úlevy, tak je jisté, že to na příjmech hlavního města poznáme,“ řekl náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě), podle kterého bude záležet na tom, jak dlouho krize potrvá a jak rozsáhlá opatření stát přijme.
Město už nyní například přichází o výnosy z parkovacích zón, které stát dočasně zrušil a ze kterých získává magistrát měsíčně až 63 milionů korun. Konečný dopad na rozpočet nejde podle Vyhnánka nyní předvídat. „Už nyní se ale dá tvrdit, že to budou výpadky v miliardách korun,“ řekl Vyhnánek. Město počítá letos s příjmy kolem osmdesáti miliard korun.
Metropole navíc utratila stovky milionů na nákup zdravotnických pomůcek, podporu hasičů a dalších institucí. Kromě toho poslala také téměř 400 milionů korun městským částem na boj proti epidemii. Radní také diskutují o odkladu či odpuštění nájmů podnikatelům v městských prostorech, případně i obyvatelům obecních bytů. Příjmy z nájmů činí kolem 136 milionů měsíčně.
Rozpočet bude chtít Vyhnánek vyrovnat pomocí přebytků a rezerv z minulých let, případně si město v krajním případě půjčí. Už v minulosti Praha emitovala dluhopisy nebo si na některé projekty půjčila u Evropské investiční banky. „Praha má z minulosti dostatečné rezervy, ale při nějakém dramatickém vývoji situace bychom zvážili úvěr,“ připouští Vyhnánek. O úvěru se uvažuje například v souvislosti s chystanou výstavbou metra D. Plánované investice magistrát seškrtat nechce.
„Neměli bychom ohrozit schopnost města investovat. Investice je něco, co má potenciál nejzdravějším způsobem znovu postavit ekonomiku na nohy,“ dodal.
Obce a města v České republice hospodaří ročně zhruba se 300 miliardami korun. „To však v žádném případě neznamená, že se topí v penězích. Naopak. Naprostou většinu z nich už mají určenou na konkrétní investiční záměry. Propad příjmů bude značný,“ upozornila ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková, podle které je třeba, aby stát vyčlenil miliardy z rozpočtu na pomoc obcím. Ty se musejí podle ní snažit udržet při životě místní podnikatele, živnostníky a řemeslníky. Dají se například rekonstruovat opuštěné školy či úřady.
O peníze z daní přijdou i kraje, které navíc v současnosti lijí finance do krajských nemocnic a dalších institucí. 
