Pražské povstání: skoro tři tisíce padlých a zavražděných

Stavba barikád

Stavba barikád Zdroj: ctk

Většina Evropy už v květnu oslavovala, Češi bojovali o hlavní město tehdejšího Československa. Pražské povstání, jak ukazují nejnovější vědecké poznatky, bylo mnohem krvavější, než se dosud soudilo.

Pokud jde o padlé a zavražděné, badatelé z Vojenského historického ústavu došli k novému číslu – je jich 2898, téměř dvakrát více, než se udávalo dosud. Přímo na barikádách zemřelo téměř patnáct set lidí. Čtrnáct set lidí přišlo o život při útocích Němců na civilisty.

Fakta o pětidenní bitvě je ostatně třeba opravit v mnoha ohledech. Mýtem například je počet padlých sovětských vojáků. Těch byly zhruba tři desítky. Rudá armáda dorazila do metropole až poté, co bylo téměř dobojováno.

Mýtem například je počet padlých sovětských vojáků. Těch byly zhruba tři desítky. Rudá armáda dorazila až poté, co bylo téměř dobojováno

Náhrobky na Olšanských hřbitovech – jsou jich na čtyři stovky – patří i těm, kteří padli úplně jinde, a také těm, kteří například podlehli otravě alkoholem. Pomálu bylo i padlých vlasovců.

Začalo to 5. května 1945. Ve 12.32 hodin volal rozhlas o pomoc, bojovat o něj přispěchali čeští policisté. O tři dny později už proti Němcům stálo 35 500 povstalců a sto tisíc lidí pomáhalo se stavbou barikád a zásobováním.

K povstalcům se přidalo osmnáct tisíc vlasovců. Proti povstalcům stálo čtyřicet tisíc německých mužů a k Praze se přesouvala Schörnerova armáda, téměř milion vojáků. Němců padlo přibližně tisíc.