6. srpna 2002 začala počasí v Česku ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do dvou dnů pak stihly vytrvalé silné srážky naplnit většinu jihočeských a západočeských řek. Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat.V dalších dnech se ale počasí opět zhoršilo a znovu pršet začalo pršet. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Česka postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.
Podle meteorologů byly příčinou záplav nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády.
Vltava směrem ke Kamýku
Ty zachytily poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy a na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.
V roce 2002 tak povodeň postihla 753 obcí a v sedmi krajích byl dokonce vyhlášen stav nouze. Ze svých domů bylo během povodňové vlny evakuováno na čtvrt milionu lidí a 17 lidí řádění velké vody nepřežilo. Celkové škody byly vyčísleny na 74 miliard korun.
Povodně ochromily pražské metro
Velká voda zatopila překvapivě i velkou část tunelů metra, nejvíce postižena byla linka B. Provoz se zcela obnovil až v březnu 2003. Systém ochrany metra včetně tlakových uzávěrů selhal a tam, kde byla protipovodňová vrata uzavřena, se dostala voda z jiných míst, kde se na konci 80. let ochrana metra jako stálého tlakově odolného úkrytu vůbec nedobudovala.
Souprava zatopená v metru na trase B
Voda se valila tak rychle, že nebylo již možné poslední dvě soupravy z linky B přesunout do depa. Obě soupravy tedy zůstaly ve stanici Florenc, kde byly zaplaveny. Po několika dnech byl pak alespoň kyvadlově obnoven provoz v úsecích, které voda nezasáhla tak ničivě. Ze zaplavených stanic byla odčerpávána voda s pomocí jak domácích, tak zahraničních hasičů ze zahraničí.
Prahu sužoval dopravní kolaps, nefungovala podstatná část sítě metra a byly uzavřené důležité části města. Po vyčerpání vody bylo třeba vyměnit prakticky všechna zařízení. Práce, které při rekonstrukcích stanic trvaly několik měsíců, se tak musely stíhat v řádech týdnů.
Pražský Karlín v Srpnu 2002
Vyšetřování příčin zaplavení neukázalo na konkrétního viníka. Zjistilo se, že kabelové průchodky, které měly zajistit těsnost v místech průchodů kabelů tlakově odolnou stěnou, nebyly vhodným způsobem zajištěny. Ani jinde nebyla stavba provedena podle plánu. Například na úseku II. B byla postavena tenká cihlová zeď namísto odolné betonové.
Náklady na rekonstrukci a obnovení provozu se zpočátku odhadovaly kolem 6 miliard korun, po ukončení prací byly vykázány ve výši 6,9 miliard korun. Z toho nesla Česká republika 2,8 miliard, 2,4 miliard bylo financováno úvěrem Evropské investiční banky, jednu miliardu uhradily pojišťovny a 0,7 miliard přišlo přes rozpočet Dopravního podniku.
Ušetřena nebyla ani Zoo v Tróji
Během povodní v Praze měla Vltava průtok až 5300 m³/s. Kromě zaplaveného metra a některých pražských čtvrtí, byla také postižena zoologická zahrada v Tróji. Většinu ze čtyř set zvířat se ošetřovatelům podařilo zachránit, kvůli rychle stoupající vodě ale nestihli evakuovat slona a samici hrocha. Symbolem povodní v ZOO se stal lachtan Guston, kterému se podařilo dostat do Vltavy a byl chycen až u německých Drážďan. Bohužel pak při převozu zpět uhynul.
Pohled na zatopenou pražskou ZOO
Povodeň pražskou ZOO sice výrazně poničila, ale na druhé straně poukázala na mnohé technické nedostatky. Po rozsáhlé rekonstrukci se tak ze zastaralé zoologické zahrady stal moderní park s výběhy, které více vyhovují jak zvířatům samotným, tak i bezpečnostním požadavkům.
