6. srpna 2002 začala počasí v Česku ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do dvou dnů pak stihly vytrvalé silné srážky naplnit většinu jihočeských a západočeských řek. Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat.V dalších dnech se ale počasí opět zhoršilo a znovu pršet začalo pršet. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Česka postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.
Podle meteorologů byly příčinou záplav nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády.
Vltava směrem ke Kamýku
Vltavské kaskády, Srpen 2002
Ty zachytily poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy a na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.
V roce 2002 tak povodeň postihla 753 obcí a v sedmi krajích byl dokonce vyhlášen stav nouze. Ze svých domů bylo během povodňové vlny evakuováno na čtvrt milionu lidí a 17 lidí řádění velké vody nepřežilo. Celkové škody byly vyčísleny na 74 miliard korun.
Povodně ochromily pražské metro
Velká voda zatopila překvapivě i velkou část tunelů metra, nejvíce postižena byla linka B. Provoz se zcela obnovil až v březnu 2003. Systém ochrany metra včetně tlakových uzávěrů selhal a tam, kde byla protipovodňová vrata uzavřena, se dostala voda z jiných míst, kde se na konci 80. let ochrana metra jako stálého tlakově odolného úkrytu vůbec nedobudovala.
Souprava zatopená v metru na trase B
Takto dopadlo metro zatopené na trase B
Voda se valila tak rychle, že nebylo již možné poslední dvě soupravy z linky B přesunout do depa. Obě soupravy tedy zůstaly ve stanici Florenc, kde byly zaplaveny. Po několika dnech byl pak alespoň kyvadlově obnoven provoz v úsecích, které voda nezasáhla tak ničivě. Ze zaplavených stanic byla odčerpávána voda s pomocí jak domácích, tak zahraničních hasičů ze zahraničí.
Prahu sužoval dopravní kolaps, nefungovala podstatná část sítě metra a byly uzavřené důležité části města. Po vyčerpání vody bylo třeba vyměnit prakticky všechna zařízení. Práce, které při rekonstrukcích stanic trvaly několik měsíců, se tak musely stíhat v řádech týdnů.
Pražský Karlín v Srpnu 2002
Pražský Karlín v Srpnu 2002
Vyšetřování příčin zaplavení neukázalo na konkrétního viníka. Zjistilo se, že kabelové průchodky, které měly zajistit těsnost v místech průchodů kabelů tlakově odolnou stěnou, nebyly vhodným způsobem zajištěny. Ani jinde nebyla stavba provedena podle plánu. Například na úseku II. B byla postavena tenká cihlová zeď namísto odolné betonové.
Náklady na rekonstrukci a obnovení provozu se zpočátku odhadovaly kolem 6 miliard korun, po ukončení prací byly vykázány ve výši 6,9 miliard korun. Z toho nesla Česká republika 2,8 miliard, 2,4 miliard bylo financováno úvěrem Evropské investiční banky, jednu miliardu uhradily pojišťovny a 0,7 miliard přišlo přes rozpočet Dopravního podniku.
Ušetřena nebyla ani Zoo v Tróji
Během povodní v Praze měla Vltava průtok až 5300 m³/s. Kromě zaplaveného metra a některých pražských čtvrtí, byla také postižena zoologická zahrada v Tróji. Většinu ze čtyř set zvířat se ošetřovatelům podařilo zachránit, kvůli rychle stoupající vodě ale nestihli evakuovat slona a samici hrocha. Symbolem povodní v ZOO se stal lachtan Guston, kterému se podařilo dostat do Vltavy a byl chycen až u německých Drážďan. Bohužel pak při převozu zpět uhynul.
Pohled na zatopenou pražskou ZOO
Zatopená Zoo v pražské Tróji.
Povodeň pražskou ZOO sice výrazně poničila, ale na druhé straně poukázala na mnohé technické nedostatky. Po rozsáhlé rekonstrukci se tak ze zastaralé zoologické zahrady stal moderní park s výběhy, které více vyhovují jak zvířatům samotným, tak i bezpečnostním požadavkům.
