Prodeje firem drhnou, majitelé mají velké oči

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Tomas Novak, Euro

Plácnout si při prodeji firmy s investorem je čím dál obtížnější. Podle globálních dat výzkumné společnosti Dealogic letos do poloviny října ztroskotaly akviziční obchody za bezmála 600 miliard dolarů, což je nejvíce od počátku finanční krize a téměř čtvrtina všech rozjednaných transakcí. Nelehko se kupec pro firmu hledá i v Česku.

Přemrštěné cenové požadavky majitelů firem, ale i přísnější metr investorů či opatrnější banky, to vše vede k tomu, že v Česku je úspěšnost akvizičních námluv ještě o poznání menší. Podle průzkumu deníku E15 mezi poradci se podaří dotlačit k podpisu jen něco kolem poloviny jednání.

„Nejvýznamnějším důvodem neúspěšnosti transakcí jsou v našich podmínkách příliš vysoká očekávání vlastníků, a to nejen z pohledu ceny, ale i rychlosti její výplaty či poskytnutých záruk,“ uvádí partner společnosti BDO Pavel Kymlička. Ačkoli tak poradci letos hlásí v oblasti fúzí a akvizic rekordní aktivitu, k řadě obchodů nedojde. „Ceny někdy přesahují úroveň rozumné návratnosti, proto nebude jednoduché některé transakce dokončit,“ uvádí Tomáš Klápště z Patria Corporate Finance.

V rámci předběžné dohody se obě strany dohodnou na ceně, kupující pak ale často hledají záminky, jak dosáhnout slevy

Ceny však nejsou jedinou překážkou. „Investoři firmy více prověřují a transakce více zvažují. Nepochybně k tomu své klienty vedou i banky, které za akviziční úvěry požadují stále vyšší zajištění,“ říká advokátka Monika Novotná z Rödl & Partner. Kamenem úrazu bývá hloubková prověrka potenciální akvizice, takzvaná due diligence, která buď srazí cenu nákupu, nebo zájemce definitivně odradí.

Vyhráno často nebývá ani po podpisu. „V rámci předběžné dohody se obě strany dohodnou na ceně, kupující pak ale často hledají záminky, jak dosáhnout slevy. Zájemci o akvizice se také často snaží přenést riziko na prodávajícího, nejčastěji formou garancí budoucích výnosů,“ uvádí Tomáš Kunčický z Cyrrus Corporate.

Akviziční apetit klesá

Po akvizičním boomu v prvním pololetí navíc ztrácí nákupní tažení ve střední Evropě v posledních měsících na síle. Příčinou je zejména strmý nárůst geopolitických rizik. V lepším případě vede zvýšené napětí ke zdražení akvizičních půjček, v tom horším k tomu, že zájemce dá regionu pro jistotu vale. Výjimkou jsou rizikoví investoři s vlastními penězi, středoevropskými predátory ve vodách firemních dealů tak zůstávají fondy soukromých investorů.

„Spojené státy a západní Evropa zůstávají motorem růstu v segmentu fúzí a akvizic, zpátečku zařadil ve třetím kvartálu region střední a východní Evropy, což přičítáme konfliktu na Ukrajině,“ uvádí Andrew Ballheimer z Allen & Overy’s Global.

Ziskové příležitosti v regionu nepřestávají hledat fondy private equity. „Důvěra soukromých investorů v oblasti private equity ve střední Evropě zůstává relativně vysoká. V poslední době registrujeme zvýšenou aktivitu těchto fondů v oblasti akvizic,“ uvádí Garret Byrne, partner společnosti Deloitte.

Ani ostřílení investoři z fondů privátního kapitálu nezůstávají vůči regionálním náladám imunní. V říjnu se index důvěry investorů vrátil o rok zpět směrem ke větší skepsi. „Země střední Evropy si však pravděpodobně udrží konkurenceschopnost vůči eurozóně, jakož i vyšší potenciál pro růst. Inflace je nízká a stabilní, veřejné zadlužení na přijatelné úrovni a bankovní sektory jsou dostatečně silné,“ uvádí David Marek z Deloitte.