Průmyslová výroba v Česku se loni snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020 ovlivněného omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19, předloni průmysl vzrostl o 2,5 procenta. V prosinci meziroční pokles zpomalil na 0,7 procenta po listopadovém snížení průmyslové výroby o 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
K loňskému výsledku průmyslu v České republice významně přispěly poklesy v odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a výroby základních kovů, hutnictví a slévárenství, uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. „Oproti roku 2022 se snížila i výroba elektřiny. Celkový pokles nedokázalo zvrátit ani oživení ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků,“ dodal. Hodnota nových průmyslových zakázek loni meziročně klesla o 1,7 procenta, stouply ale tržby z průmyslové činnosti o čtyři procenta.
Pokles výroby loni v Česku zasáhl většinu průmyslových odvětví. Produkce ostatních nekovových minerálních výrobků, kam patří výroba skla, porcelánu nebo stavebních hmot, se snížila o 17,8 procenta, výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství sestoupila o 14,4 procenta. O desetinu klesla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, těžba uhlí se snížila o 14,4 procenta. O 16,1 procenta se naopak zvýšila výroba motorových vozidel, o 17,8 procenta stoupla produkce ostatních dopravních prostředků. Růst o 9,3 procenta statistici evidují pro farmaceutický průmysl.
Zaměstnanců v českém průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 8,7 procenta.
Ve srovnání s listopadem v posledním loňském měsíci průmyslová výroba vzrostla o 2,8 procenta. „Poslední měsíc roku 2023 zakončil průmysl prakticky na úrovni srovnatelné s prosincem roku 2022. Produkce meziročně velmi mírně klesla, hodnota nových průmyslových zakázek se naopak velmi mírně zvýšila. Tahounem produkce i zakázek byl automobilový průmysl. Pokles nejvíce ovlivnila výroba elektřiny, v případě zakázek pak prohloubení propadu ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
K prosincovému meziročnímu poklesu nejvíce přispěla výroba elektřiny, plynu a tepla, kde se projevily zejména delší plánované odstávky v elektrárnách. Pokračoval pokles produkce skla a stavebních hmot. Podobně jako v ostatních měsících loňského druhého pololetí vzrostla zejména výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků.
Zvýšila se také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Hodnota nových zakázek v běžných cenách v prosinci meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 2,2 procenta, jejich průměrná mzda se zvýšila o 7,7 procenta.
„Pokud má v letošním roce dojít k oživení průmyslové aktivity, tak nezbytnou podmínkou je zlepšení zahraniční poptávky, a to včetně Německa. Lednové předstihové ukazatele naznačují, že na zřetelnější oživení průmyslu si budeme muset počkat nejdříve do druhého čtvrtletí, ale spíše až do druhé poloviny letošního roku,“ odhaduje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Vše se bude odvíjet od rychlosti oživení zahraniční poptávky, která zůstává na začátku roku utlumená. Zároveň je pravděpodobné, že tuzemský automobilový průmysl nebude letos tak výkonný jako loni,“ souhlasí hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
