První „velké ryby“ amnestie: soudce Berka je volný, navíc dostane pět milionů

Soudce Berka

Soudce Berka Zdroj: ctk

Prezidentem Klausem vyhlášená amnestie má první vděčné obviněné z velkých hospodářských kauz. Po třech pravomocně odsouzených aktérech kauzy vytunelované společnosti H-System si dnes může oddychnout i soudce Jiří Berka stíhaný v kauze zmanipulovaných konkurzů. Berka by se dokonce mohl vrátit i na post soudce a ještě dostat náhradu ušlé mzdy ve výši pěti milionů korun. Státní zastupitelství proti amnestování Berky už podalo stížnost.

Prezident Václav Klaus při příležitosti volebního dne reagoval na novinářský dotaz ohledně Berkovy amnestie podrážděně. „Matně tuším, že nějaká taková kauza asi je, ale pana Berku vůbec neznám, nikdy jsem ho neviděl, nevím, jestli je malý, tlustý, nebo hubený, a znovu opakuji, že při sepisování amnestie jsem na žádné konkrétní kauzy nemyslel,“ řekl Klaus. I přes tuto deklarovanou „neznalost“ případu Klaus ale dodal, že možnost, že Berka bude znovu soudcem, je jen mediální spekulace.

Marvanová: Je to katastrofa

Proti zastavení stíhání soudce Berky sice dnes podal stížnost státní zástupce, ale z právních kruhů zní ohledně možnosti jejího úspěchu spíše skepse. „S největší pravděpodobností je to definitivní tečka za celou kauzou,“ uvedl v České televizi vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiří Jelínek s tím, že platí i možnost Berky znovu soudit a ještě dostat odškodné. „Je naprostá katastrofa, rozvrat právního státu. Zločinecké skupiny kolem konkursů dostaly zelenou s tím, že se nemusí žádného trestního postihu bát,“ dodala advokátka Hana Marvanová.

Místopředseda Lubomír Zaorálek zase připomněl informace médií, podle nichž byl Berkův spoluobžalovaný Větrovec spojen s prostředím prezidenta Václava Klause, konkrétně s jeho právními poradci Zdeňkem Sovákem, Milanem Kindlem a Karlem Muzikářem. Amnestie tak prý má charakter předem připravené konspirace.

Pomalu tak začínají naplňovat obavy kritiků amnestie, že její článek II skutečně očistí aktéry velkých podvodů, ve kterých stát či občané přišli o miliardy. Klaus to popírá a např. jeho tajemník Ladislav Jakl nedávno uvedl, že „na velké korupční případy se navzdory burcování některých zuřivců amnestie vůbec vztahovat nemůže, protože tam je sazba 12 let“.

Již včera bylo přitom zastaveno stíhání tři představitelů vytunelované společnosti H-System, v níž bylo poškozeno téměř jedenáct stovek lidí, kteří přišli celkem o téměř miliardu korun.

Amnestie nejspíše pomůže i obžalovaným v kauze tunelu fondu Trend, který byl se škodou 1,4 miliardy, jedním z největších případů svého druhu v Česku. Jeden z manažerů fondu Trend Miroslav Vlastník, který se dlouhodobě skrýval v zahraničí, se v Česku nechal zatknout až krátce před Vánoci. Kdyby nebyl do Nového roku dopaden, amnestie prezidenta Václava Klause by se na něj nevztahovala.

Berka: opět soudcem a ještě s odškodným

Dnešní rozhodnutí v kauze Berka není pravomocné, státní zastupitelství může podat stížnost. Podle Jelínka je ale nepravděpodobné, že by uspěl. Pokud pak bude amnestie pravomocná, Berka by mohl žádat návrat na Krajský soud v Ústí nad Labem, kde dříve pracoval, a také může dostat pět milionů korun jako ušlou mzdu.

„Trestná činnost obžalovaného Berky podléhá celá amnestii. U dalšího obžalovaného Větrovce jsme rozhodli o částečné amnestii,“ řekl předseda senátu táborského soudu Zdeněk Kučera.

Kauza Berka je významná tím, že šlo o první případ, kdy byl v souvislosti s majetkovou trestnou činností využit paragraf o zločinném spolčení. Případ se táhne od roku 2003, kdy organizovanou skupinu odhalila policie v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka vyhlásil a poté zrušil údajně na základě padělaných dokumentů.

Co říká článek II Klausovy amnestie:

Čl. II - Zastavení trestního stíhání
Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

Dokumenty pro řízení obsahují 20 tisíc stran spisu a 170 tisíc stran přílohových spisů. Jde o jeden z nejrozsáhlejších případů v historii české justice, v němž bylo obžalováno 12 lidí. Devět jich Krajský soud v Táboře v roce 2010 odsoudil zatím nepravomocně za účast na zločinném spolčení se škodou velkého rozsahu, tři zprostil obžaloby. Devítileté tresty dostali jak Berka, tak konkurzní správce Daniel Thonat a bývalý prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec.

Táborský senát zatím rozhodl jen o Berkovi s Větrovcem. O tom, zda se amnestie dotkne i dalších obžalovaných v této kauze, soud teprve oznámí.

Deseti firmám, které Berka na základě údajně zfalšovaných dokumentů poslal do konkurzu, podle obžaloby konkurzní gang způsobil škodu 264 milionů. Dalších 202 milionů se podle obžaloby pachatelé z firem pokusili odčerpat. Nechávali proplácet fiktivní faktury, své soukromé zahraniční cesty nebo neprovedené práce. Prodávali také majetek firem pod skutečnou cenou. Soudce Berka vyhlašoval údajně konkurzy na vybrané společnosti, aniž by měl dostatečné podklady o tom, že jsou skutečně v úpadku.

Zeman: Jde o miliardy a tisíce poškozených

Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana se amnestie prezidenta Václava Klause týká osmnácti velkých kauz, které šetří vrchní státní zastupitelství. Ne všechny ale musí být kvůli amnestii zastaveny. V těchto případech je ve hře škoda jednotlivě od 300 milionů do 1,75 miliardy korun a mohou se týkat až tisíců poškozených.

Celkem by podle Zemana mohlo být kvůli amnestii zastaveno 100 až 150 trestních řízení. Právě hrozící zastavení těchto závažných kauz vyvolalo odpor napříč politickým spektrem. ČSSD chce kvůli amnestii vyvolat hlasování o nedůvěře vlády. Ministr zahraničí Schwarzenberg v souvislosti s amnestií hovořil o státních kompenzacích pro poškozené.

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského byla amnestie připravena diletantsky a premiér ji také nemusel podepsat, pokud s ní nesouhlasil. Nečas totiž tvrdí, že neměl možnost ji nepodepsat.

Hlavní události kauzy Berka:

datumudálost
15. dubna 2003Policie zadržela a obvinila soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Jiřího Berku, který 31. března poslal na základě údajně padělaných listin do konkurzu Union banku.
16. února 2004Padlo obvinění kvůli podezřelým konkurzům na firmy ZKL Klášterec nad Ohří a Stavební podnik Ralsko. Kromě Berky byli v souvislosti s tímto případem obviněni bývalý konkurzní správce Daniel Thonat, zástupce konkurzního správce Petr Tuhý, soudní znalec Martin Jurenka a zaměstnanec zpeněžování podstaty Lubor Kindl.
17. května 2004Berkovi, Thonatovi, Tuhému a Kindlovi bylo rozšířeno obvinění za konkurz na společnosti Zbrojovka Brno a Retema. Nově byli obviněni tehdejší prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec a konkurzní správkyně Marta Čiháková.
15. prosince 2005Krajský soud v Ústí nad Labem obdržel obžalobu na Berku a dalších pět lidí. Nejvyšší soud později případ přidělil Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
20. ledna 2006V souvislosti s kauzou pochybných konkurzů byl z braní úplatků obviněn bývalý úředník Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Vladimír Šiša. Úplatky mu podle vyšetřovatelů měl dávat Větrovec a jeho kolega z vysoké školy Jan Harangozzo. Šiša jim za to údajně slíbil zajistit informace o vyšetřování korupce a finanční kriminality. Podle verdiktu soudu z dubna 2010 ale Šiša nepracoval v tajné sekci NBÚ, a tudíž Větrovcovi nedopomohl k žádným tajným informacím.
8. února 2006Kvůli podezření z napojení na skupinu kolem soudce Berky rezignoval ředitel NBÚ Jan Mareš.
24. dubna 2008Soudní líčení pokračovalo přednesením nové obžaloby kvůli podezřelému konkurzu na v pořadí desátou firmu, Grafostroj Cvikov. Nově byl obžalován soudní znalec Pavel Hlavatý.
21. dubna 2009Žalobkyně před soudem navrhla tresty pro 12 obžalovaných, nejpřísnější trest - 12 let vězení - pro Berku.
6. dubna 2010Berka byl táborským krajským soudem nepravomocně odsouzen na devět let. Stejný trest dostali i Daniel Thonat a Vladislav Větrovec. Za účast na zločinném spolčení byli dále odsouzeni konkurzní správce Petr Tuhý na osm let, soudní znalec Martin Jurenka na sedm let a osm měsíců, podnikatelé Miroslava a Karel Melicharovi na osm let a Lubor Kindl na 6,5 roku. Marta Čiháková byla uznána vinnou z porušení povinnosti při správě cizího majetku, soud jí ale neuložil trest. Pavel Hlavatý, Vladimír Šiša a Jan Harangozzo byli zproštěni obžaloby. Z devíti nepravomocně odsouzených se jich sedm proti verdiktu odvolalo.
Srpen 2011Nejvyšší soud rozhodl, že odvoláním se má zabývat Vrchní soud v Olomouci, a nikoli v Praze. Opatření bylo zdůvodněno obavami z vazeb mezi některými obžalovanými a pražskými soudci. Thonat a Větrovec se proti rozhodnutí odvolali, Ústavní soud ale jejich námitky neuznal.
Květen 2012Olomoucký vrchní soud v neveřejném zasedání zrušil rozsudek z dubna 2010 a případ vrátil táborskému krajskému soudu, jemuž nařídil lépe odůvodnit rozsudek.
11. ledna 2013Soud na základě novoroční prezidentské amnestie zastavil Berkovo stíhání v kauze podvodných konkurzů. Větrovec byl amnestován částečně. Rozhodnutí není pravomocné, státní zastupitelství si proti němu může podat stížnost.

Policie obvinila soudce Berku ze zločinného spolčení