V přípravném týmu jsou další bývalí proděkani a reformátoři - Petr Bezouška a Bohumil Havel, kteří stejně jako Eliáš letos o prázdninách fakultu na vlastní žádost opustili, protože nesouhlasili s kroky současného vedení v čele s děkanem Květoslavem Růžičkou.
Pověst plzeňských práv stále doprovázejí dozvuky předloňské aféry, kdy se potýkala s podivným přijímáním studentů, opsanými pracemi a nestandardně rychlým studiem. Kvůli sporům o směřování fakulty ji opustilo o prázdninách 29 ze 138 pedagogů. Fakulta vyhlásila čtyři výběrová řízení a podle Růžičky je výuka plně zabezpečena; má opět garanty všech právních oborů, což je nutné k prodloužení akreditace po červnu 2012.
„K této skupině (Eliáš, Havel a Bezouška) se připojila řada dalších lidí z brněnského a pražského právnického prostředí, není to jen emigrace z Plzně,“ řekl Eliáš. Podle něj ale nejvíce záleží na tom, jak se k plánované nové škole postaví akreditační komise, která obdrží žádost v nejbližších týdnech. „Když to dobře dopadne, mohlo by se podařit zahájit už akademický rok 2012/2013,“ dodal Eliáš. Škola by měla, podobně jako Plzeň, Praha, Brno i Olomouc (státní právnické fakulty), všeobecné zaměření na všechny druhy právních disciplín. „Chceme malou školu, maximálně 200 lidí v ročníku,“ uvedl Eliáš. Pedagogů by mělo být mezi 30 až 40. Plzeňská práva s 1900 studenty mají zhruba 120 akademiků.
K otázce sponzorů uvedl Eliáš pouze to, že „nějaké zázemí existuje“, ale odmítl, že by šlo o firmy. „Jsou to soukromí investoři. A my, samozřejmě, po zkušenostech, které jsme měli v Plzni, jsme věnovali zvýšenou pozornost tomu, aby šlo o čisté peníze a solidní lidi,“ dodal.
Nová vysoká škola musí získat ke svému zřízení souhlas akreditační komise s oborem, poté musí komise doporučit vydání státního souhlasu. „To jsou hodně obtížné věci, protože to klíčové není, že by neuměli udělat obor práva. Bude ale záležet na tom, kolik lidí, v jaké kvalifikaci, s jakým zaměřením, tedy aby vše personálně odpovídalo,“ řekla šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková. Většina plánovaných škol měla dosud problém, že jí chyběli na hlavních oborech špičkoví pracovníci, u nichž komise požaduje, aby publikovali v posledních pěti letech a aby měli na škole rozhodující úvazky a věkovou perspektivu.
Komise má od obdržení žádosti o novou školu na její projednání půl roku, protože se vypracovává více posudků a nejprve jednají pracovní skupiny. Dvořáková nevyloučila, že by se povolení dalo stihnout do září 2012, ale zároveň dodala, že u právnických fakult je komise hodně opatrná a povolování nové školy bude velmi pečlivě zvažovat. Při svém schvalování nehodnotí, zda mají absolventi školy nebo nový obor prostor na pracovním trhu, nejdůležitější je kvalita programu.
V Česku zatím dávají diplomy nutné pro právnická povolání čtyři veřejné vysoké školy školy. Žádná česká soukromá škola nemá pětileté magisterské právnické studium nebo navazující dvouleté studium, tedy nemá vzdělávání, které by absolventům umožnilo pracovat jako soudci, advokáti a notáři. Na české soukromé vysoké škole zatím toto vzdělání není, ale podle Dvořákové „není nikde řečeno, že by nemohlo být“.
„Také jsem to slyšel. Je to jejich věc a také akreditační komise a ministerstva, jestli jim udělí akreditaci,“ řekl dnes děkan plzeňských práv. Růžička se nevyjádřil k tomu, zda by to byla konkurence Plzni, protože o škole více informací nemá. Potvrdil, že všichni tři jmenovaní zakladatelé skončili v Plzni ke konci srpna.
