Prezident Miloš Zeman odmítl podepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů, jde o docenty Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Informoval o tom rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Prezidentův postoj označil za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod a za znevážení akademické obce Univerzity Karlovy. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka měl prezident pro rozhodnutí vážné důvody týkající se minulosti kandidátů.
| Sobotka: Zeman by měl kandidáty na profesory jmenovat |
|---|
| Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má za to, že trojice akademiků, které prezident Miloš Zeman nechce jmenovat profesory, splnila zákonné podmínky. Hlava státu by to měla respektovat a jmenovat je, řekl dnes Sobotka na tiskové konferenci po jednání vlády. |
| Zeman odmítl podepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů, jde o docenty Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Důvodem je podle Hradu minulost kandidátů. Akademici rozhodnutí prezidenta označují za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod. |
| Sobotka i vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek Chládkovu iniciativu uvítali. Sobotka má také za rozumné, že bylo odloženo slavnostní jmenování. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že by měl prezident změnit své rozhodnutí. Kandidáti podle něj splnili zákonné podmínky. „Já se domnívám, že pan prezident by měl toto respektovat a měl by je jmenovat,“ řekl ministerský předseda. |
Ze seznamu 45 kandidátů na profesuru, který na začátku dubna schválila vláda, mělo dekrety přebírat dvaačtyřicet. Předávat jim je měl ministr Chládek, protože prezident Zeman měl na 7. května již dlouho naplánovanou návštěvu oslav konce druhé světové války v Polsku.
Česká konference rektorů (ČKR) doporučila, aby se rektoři veřejných vysokých škol vyjádřili svůj nesouhlas bojkotem slavnostního ceremoniálu v Karolinu. Prakticky všichni tak chtěli učinit. Slavnostní akt by tím přišel o působivou část, protože zpravidla začíná příchodem rektorů v historických talárech.
Prezident republiky nemá právo rozhodovat o tom, kdo bude nebo nebude jmenován profesorem
Vůči Zemanovi se vymezil také rektor Českého vysokého učení technického Petr Konvalinka. „Prezident republiky, ať jím je kdokoli, nemá právo rozhodovat o tom, kdo bude nebo nebude jmenován profesorem,“ uvedl na svém facebookovém profilu. Neúčast doporučil také novým profesorům nominovaných touto univerzitou.
I VŠ z krajů
K výzvě předsednictva ČKR se připojil i rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček. Vědecké rady vysokých škol podle něj navrhují kandidáty na jmenování profesorem po komplexním posouzení jejich odborných kvalit.
„Jde o výsostné právo akademické obce, které by nemělo být nikým zpochybňováno. Krok pana prezidenta proto vyvolává pochybnosti, zda respektuje autonomii vysokých škol a jejich zásadní společenské poslání,“ řekl .
Rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig připomněl, že v nepříjemné situaci se ocitli také profesoři, kteří mají dekrety převzít. Na tento akt, který měl být vyvrcholením jejich pedagogické i vědecké práce, totiž pozvali své rodiny.
Pokud by se ceremoniál uskutečnil navzdory bojkotu ze strany rektorů, ztratil by část své vážnosti. Řada nových profesorů ještě před zrušením akce potvrdila, že se vzhledem k vyhrocené situaci na slavnost v Karolinu nechystá. Další svou účast velmi zvažovali.
| Vizitky docentů Jana Eichlera, Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala |
|---|
| Vizitky docentů Jana Eichlera, Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala, které prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat profesory (řazeno abecedně): |
| Jan Eichler (62) |
| Od roku 1994 je vědeckým pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, kde se zabývá problematikou bezpečnosti. Přednáší na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze |
| Narodil se v červnu 1952. Po absolvování vojenské akademie v Bratislavě v roce 1975 pracoval na ministerstvu národní obrany. V letech 1979 až 1982 působil na československém velvyslanectví v Paříži jako sekretář vojenského a leteckého přidělence ČSSR. V letech 1982 až 1990 pracoval na ministerstvu obrany a následně krátce v generálním štábu Československé armády. V letech 1991 až 1994 byl zástupcem vedoucího odboru na Institutu pro strategická studia ministerstva obrany. |
| V dubnu 2004 ukončil habilitační řízení na Vojenské akademii v Brně v oboru teorie obrany státu. Publikuje v mimo jiné v časopisech Mezinárodní politika a Mezinárodní vztahy. |
| Jiří Fajt (54) |
| Generální ředitel Národní galerie (od 1. července 2014); do funkce byl jmenován po ročním čekání. Do galerie se vrátil po 14 letech, z instituce tehdy odešel po nástupu Milana Knížáka. |
| Narodil se 11. května 1960. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (1983) a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1994), později habilitoval v ČR i Německu. |
| Ve druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken, později pracoval v Lapidáriu Národního muzea v Praze (1988 až 1992), v letech 1993 až 2000 byl zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění; od roku 2000 působil zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze (Filozofická fakulta UK). |
| Jako kunsthistorik se specializuje na středověké umění, je autorem řady publikací a článků v domácích a zahraničních časopisech, editoval několik sborníků nebo výstavních katalogů. Na kontě má jako kurátor mnoho výstav. K těm nejznámějším patřily expozice Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti či Europa Jagellonica. |
| Vědecká rada UK se na podzim pozastavovala nad prodlužováním procedury jmenování Fajta profesorem. Podle tehdejšího vyjádření ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) se procedura zdržela kvůli prověření podnětu, podle něhož berlínská Humboldtova univerzita odmítla Fajtovi udělit profesuru kvůli plagiátorství. Škola se k záležitosti nechtěla vyjadřovat. |
| Ivan Ošťádal |
| Působí na katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Loni v červnu byl vědeckou radou navržen na jmenování profesorem pro obor fyzika - fyzika povrchů a rozhraní. |
