Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna stouply meziročně o 77 miliard na 816 miliard korun. Na tom se podílely zejména příjmy z EU fondů, které stouply meziročně o téměř 53 miliard korun.
Bez tohoto vlivu je podle bývalého ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska hospodaření státu horší. „Schodek by dosáhl 34 miliard korun, což by bylo meziroční zhoršení o 19 miliard korun. Takže se opravdu nelze čím chlubit, hospodaření státu se zhoršuje,“ uvedl. Vzhledem k údajům z ekonomiky se podle něj zhoršuje i efektivita výběru daní.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se do hospodaření státu začíná naplno promítat zrychlený růst české ekonomiky. „Projevy růstu ekonomiky dosud nebyly v číslech tak markantní jako na konci srpna. Daňové výběry se proti minulým měsícům zlepšily ve všech podstatných daňových kategoriích,“ prohlásil Sobíšek.
Podle něj výsledky hospodaření státu za osm měsíců dávají příslib toho, že celoroční schodek rozpočtu skončí o 20 až 30 miliard pod původním limitem 100 miliard. „Je důležité, aby byl letošní nižší schodek přisouzen mimořádně příznivé situaci v ekonomice a nebyl projeden, příští rok se podobná situace již zřejmě nebude opakovat,“ dodal ekonom. Rovněž analytik Komerční banky Marek Dřímal očekává, že za celý letošní rok rozpočet skončí ve schodku 70 miliard korun.
Příznivý výsledek hospodaření by měl přitom podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy vládu přimět k tomu, aby uvážlivěji konstruovala svůj rozpočet na příští rok a snažila se jeho schodek stlačit výrazně níže. „Příznivé ekonomické podmínky nemusí trvat věčně a je vhodné se právě v těchto časech snažit o redukci veřejného zadlužení,“ uvedl.
Příjmy rozpočtu z daně z příjmu právnických osob ke konci srpna podle úřadu stouply meziročně o 17 procent na 59,4 miliardy, a jsou tak za osm měsíců roku nejvyšší od vypuknutí finanční krize v roce 2008. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply pak meziročně o 12,6 miliardy na 378,4 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) bylo nicméně ke konci srpna o 0,4 miliardy nižší a činilo 151,5 miliardy korun. Podle MF byl pokles nadále způsoben uměle navýšenou srovnávací základnou roku 2014, kdy v důsledku kontrolní činnosti Finanční správy v prvních měsících roku 2014 nebyly vyplaceny nadměrné odpočty DPH.
„Snižování tohoto negativního vlivu na meziroční srovnání je již po několik měsíců zřejmé, neboť inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů vykazuje meziroční růst již šestý měsíc po sobě,“ uvedl úřad. U výběru DPH, které je současně i hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících podle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům, lze podle MF na konci roku očekávat minimálně dosažení výše dané rozpočtem.
Celkové výdaje rozpočtu ke konci srpna stouply meziročně o 43,3 miliardy na 797,4 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vydal ke konci srpna 329,4 miliardy korun, což je meziroční růst o 7,2 miliardy korun.
