Poslanecká sněmovna by měla mít v rozpočtu na příští rok o 10,3 milionu korun méně, než jí přidělil letošní schválený rozpočet. Hospodařit by měla s výdaji 1,34 miliardy korun. Senát by měl mít v rozpočtu proti letošní schválené částce o 4,5 milionu korun navíc, tedy 605,2 milionu korun. Návrhy základních údajů rozpočtů obou parlamentních komor schválil sněmovní rozpočtový výbor. Vláda je bude muset při sestavování celkového návrhu rozpočtu zapracovat.
V návrhu sněmovního rozpočtu klesly například výdaje na odchodné poslanců, a to o víc než 52 milionů. Očekávané zvýšení platů poslanců by mělo naopak představovat nárůst výdajů o 33,2 milionu korun. Běžné výdaje Sněmovny by však měly klesnout o víc než 19 milionů korun. Na straně příjmů by Sněmovna měla odvést do rozpočtu stejně jako letos 16 milionů korun. Pro schválení návrhu rozpočtu Sněmovny hlasovalo všech 11 přítomných členů výboru.
V návrhu rozpočtu Senátu není rozpočtováno odchodné senátorů, protože příští rok není pro Senát rokem volebním, informoval senátní kancléř Jiří Uklein. Očekávané navýšení platů senátorů včetně příslušenství si vyžádá nárůst výdajů o 17,9 milionu korun. Kancléř Uklein na dotazy některých poslanců obhajoval nutnost investic do senátních budov, poukazoval přitom na jejich stáří i na to, že jejich rekonstrukce v 90. letech byla dělána ´hodně horkou jehlou´.
"Je přece nenormální, aby se ani ne po 20 letech musely spravovat všechny střechy," podotkl. "Podle mých propočtů bychom měli ročně investovat vzhledem k objemu našeho rozpočtu zhruba 46 milionů, což se neděje," řekl.
Na dotaz Pavla Juříčka (ANO), kterého zajímala mimo jiné cena elektřiny, kterou Senát platí, kancléř uvedl, že Senát už několikrát cenu elektřiny soutěžil, není však schopen se k nižší ceně dostat.
