Rozporuplná návštěva čínského vůdce: mnoho povyku pro nic?

Čínský prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching Zdroj: profimedia.cz

Těsně po velikonočních svátcích dorazí do Prahy poprvé v historii čínský prezident. Na Pražském hradě ho přivítá jedenadvacet dělových salv, sláva to bude větší, než zažil Barack Obama. Česko je jediná evropská zastávka Si Ťin-pchinga na jeho cestě do Spojených států.

Návštěva čínského prezidenta, který se kromě české hlavy státu setká také s premiérem a předsedy obou komor parlamentu, už delší dobu vzbuzuje vášně stejně jako čínské investice do české ekonomiky. Zejména politici se rozdělili do dvou táborů, z jednoho zní jen chvála, z druhého kritika.

Není to ale nic výjimečného. Podobné to bylo například ve Velké Británii, kam Si Ťin-pching zavítal loni a dočkal se velkolepého přivítání včetně jízdy zlatým kočárem s britskou královnou. Tak pompézní to v Praze nebude, přesto se očekávají protesty a tudíž i ostrá bezpečnostní opatření.

Čínský prezident stráví v Česku 49 hodin, podepsáno by mělo být společné prohlášení o strategickém partnerství mezi Českou republikou a Čínou a podle dřívějších prohlášení české hlavy státu také dvacet konkrétních dohod. Miloš Zeman očekává čínské investice v hodnotě pětačtyřicet miliard korun. Podepsána mají být memoranda o spolupráci v oblasti financí, obchodu či zdravotnictví.

Základní otázka zní: nepřeceňuje se význam ekonomické spolupráce s Čínou zvláště v době, kdy její hospodářství není v nejlepší kondici? Odpověď pro Česko se hledá těžko. Investice, které zatím z Číny přitekly, jsou od jedné společnosti a spíše symbolické, chcete-li „showbyznysové“: fotbalová pražská Slavia, letecká firma Travel Service, vydavatelství Empresa.

Větší váhu by mohl mít vstup společnosti CEFC do finanční skupiny J&T, objevují se zprávy, že chce svůj dosud minimální podíl navýšit až na 50 procent, celková investice by se tak vyhoupla až na sedmadvacet miliard korun.

Čínský prezident Si Ťin-pchingČínský prezident Si Ťin-pching|Reuters

CEFC také dala nejvyšší nabídku na koupi české části GE Money Bank a do druhého kola má jít právě s J&T. Podle šéfa CEFC Group Europe Jaroslava Tvrdíka etapa vstupu na trh skončila a začíná rozvoj aktivit v Evropě. A společnost přivede svoje čínské partnery. Konkrétní záměry chce oznámit právě při příležitosti návštěvy čínského prezidenta.

Velký investiční skok by tedy měl teprve přijít. Takže připomeňme, že Čína je po Spojených státech druhou největší ekonomikou a o její přízeň se ucházejí i významnější evropské státy – už zmíněná Británie, Německo i Francie.

Co zamýšlejí čínští investoři
Prezident Miloš Zeman oznámil při návštěvě Karlovarska v Chyších, že společnost CEFC, která v Česku až dosud investovala zhruba deset miliard, zvažuje odkoupit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů.
Podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Hynka Kmoníčka se o projekt kanálu, který by propojil Dunaj, Odru a Labe, zajímá společnost, která postavila největší přehradu na světě – Tři soutěsky. Mohla by investovat až miliardu korun.
CEFC vytvořila společný fond s finanční skupinou Hengfeng Bank, na investice je v něm připraveno přes 30 miliard korun, v hledáčku má strojírenské a průmyslové podniky.
CEFC údajně jedná o vstupu do finanční skupiny Penta. Do transakce by měla vložit několik miliard korun, a mohla by tak získat až 50 procent akcií skupiny.
Byznys ještě pořádně nezačal a kritika už zazněla z obou stran
Čínské investice v Česku jsou zatím minimální, ani ne půl procenta z celkového objemu zahraničních investic v zemi, přesto už „finanční expanze“ z Dálného východu budí silnou vlnu kritiky. Ta by se dala shrnout do věty – Česko se nechá ovládat Pekingem víc než jiné země.
Kritici sice míří především na Pražský hrad, ale hanu schytala například i pražská primátorka Adriana Krnáčová.
Kvůli smlouvě mezi Prahou a Pekingem, v níž stojí, že česká metropole uznává Tchaj-wan za nedílnou součást čínského území. S ještě větším odporem, převážně pravicových politiků, se setkal sněmovní seminář na téma Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu, který zaštítili čínská velvyslankyně a předseda dolní komory parlamentu.
Čínská ambasáda si v uplynulých dnech pro změnu oficiálně stěžovala na ministra kultury Daniela Hermana, na jehož popud poslanci uctili památku 80 tisíc tibetských mnichů, které v padesátých letech zavraždili Číňané.