Největší škody hodnotí komora na přebytcích mléka, vepřového masa, ovoce a zeleniny, které snižují prodejní ceny na trhu. „Tyto škody dosahují úrovně jednotek miliard a jsou obtížně vyčíslitelné, neboť zasažen je celý evropský trh a tlakem na umístění přebytků se deformují i světové ceny,“ řekla tisková mluvčí Agrární komory Dana Večeřová.
Ještě závažnější jsou ale podle ní dlouhodobé dopady, které vedou ke zvyšování potravinové soběstačnosti Ruska, případně dalších zemí, které do východního státu potraviny dovážejí. „Jedná se pravděpodobně o nevratný proces, který si v Bruselu neuvědomují a který vede k trvalému poškození evropské ekonomiky,“ uvedla mluvčí, podle níž tak budou ze situace ve finále profitovat země mimo EU. „A pravděpodobně i Rusko,“ uzavřela.
Loni přes embargo ještě český agrární zahraniční obchod do Rusko vzrostl, na 2,96 miliardy korun. Ceny mléka v České republice klesají dlouhodobě, kromě vlivu embarga převis na trhu způsobilo i zrušení mléčných kvót a snížení poptávky v Číně. Rusko je stále největším mimounijním českým agrárním exportním trhem, následuje Japonsko a Irák.
Prodloužení sankcí
Evropská unie v současnosti přemýšlí o prodloužení protiruských sankcí, které jsou uplatňovány kvůli postoji Moskvy k východoukrajinskému konfliktu. Sankce, které pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl, byly zavedeny v červenci 2014 a jejich platnost vyprší koncem ledna.
Rusko na oplátku zakázalo dovozy potravin ze západních zemí, letos v srpnu se následně zákaz rozšířil i na Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na sestřelení ruského letounu nařídil koncem listopadu sankce proti Turecku, které kromě zákazu dovozu potravin například pozastavují vládní programy spolupráce a omezují zaměstnávání tureckých občanů v Rusku. Od ledna by se potravinové embargo mělo týkat i Ukrajiny.
