Rychetský totiž působil v Zemanově vládě, která připravovala původní verzi důležité normy. Nynější šéf Ústavního soudu se sice na tvorbě zákona osobně nepodílel, je však možné, že mu například prošel pod rukama v legislativní radě vlády. Proto je prý vhodné, aby upozornil plénum na to, že mohou vzniknout pochybnosti o jeho nestrannosti. „Bylo by fér, kdyby o tom plénum rozhodlo,“ uvedl Rychetský v České televizi. Plénum jej případně může z projednávání vyloučit, místo 15 soudců by tak o výsledném nálezu hlasovalo jen 14.
Novelu služebního zákona 24. října potvrdila Sněmovna, a přehlasovala tak veto prezidenta Miloše Zemana, který v předloze kritizuje zejména takzvané politické náměstky. Už dříve avizoval, že se kvůli normě obrátí na Ústavní soud. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy.
Rychetský řekl, že případné rozhodnutí Ústavního soudu ještě v letošním roce je krajně nepravděpodobné. Důvodem jsou například zákonné lhůty pro vyjádření účastníků řízení, které musí soud respektovat.
Zemanovy pochybnosti
Zeman své veto zdůvodnil také zásadními ústavněprávními pochybnostmi počínaje nestandardní procedurou projednávání po mezery v zákoně a neurčitá a nejasná ustanovení. Prezident během návštěvy Číny novinářům řekl, že podání k Ústavnímu soudu je připraveno a samozřejmě může být podáno teprve potom, co norma vyjde ve sbírce zákonů.
Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.
