„Samozřejmě, že na první pohled schodek rozpočtu za prvních osm měsíců roku nevypadá vůbec dobře, ale šance na dodržení plánovaných 135 miliard stále existuje. Jednak v dalších měsících dojde další kvartální záloha na daň z příjmu právnických osob, jednak se dále uspoří peníze na úrocích za státní dluh,“ komentoval vývoj schodku analytik ČSOB Petr Dufek. Překvapil ho ale významný meziroční pokles transferů z Evropské unie – celkem o 12,3 miliardy korun.
Podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank byl v srpnu schodek o 19 miliard vyšší, než banka očekávala. Varovné je podle něj zejména zpomalení výběru DPH. „Pokud není ovlivněno nějakou mimořádnou okolností, o níž v komentáři ministerstva financí nic není uvedeno, může naznačovat letní zpomalení poptávky v české ekonomice. Pokud se výpadek nedožene během září, povede pravděpodobně k rozšíření celoročního schodku rozpočtu o jednotky miliard korun,“ uvedl Sobíšek. Inkaso DPH kleslo meziročně o 1,1 procentního bodu.
Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík upozorňuje, že výdaje často ještě prudce narostou na konci roku. „Zkušenost s českými státními rozpočty je taková, že v posledním čtvrtletí přicházejí „velké rány“ - platí se mimo jiné velké faktury. To se nejspíš zopakuje i letos. Situace k dnešnímu dni, tj. 64,6% plánovaného ročního deficitu tak není vůbec dobrá.“
Zdroj: Ministerstvo financí
„Čistě technicky, pokud by se příjmy i výdaje vyvíjely po zbytek roku stejně jako v prvních osmi měsících, skončil by rozpočet se schodkem 170 miliard korun, tedy výrazně nad schválenými 135 miliardami korun. Navíc je tu riziko, že vývoj ekonomiky bude v druhé polovině roku horší, než se počítalo, což by se v rozpočtu mohlo projevit negativně, letos v nepřímých daních, příští rok v přímých daních,“ uzavírá David Marek z Patria Finance.
Kvůli horšímu vývoji daňových příjmů, který souvisí s vývojem ekonomiky, chystá vláda škrty v příštím i přespříštím roce. Vláda v červenci schválila základní podobu rozpočtu na příští rok s deficitem 105 miliard korun. DPH příští rok by měla být ve dvou sazbách 20 a 14 procent, další rok 17,5 procenta.
Ministr financí Miroslav Kalousek také nedávno nevyloučil, že při debatě nad státním rozpočtem na příští rok bude nutné vzít v úvahu hrozbu možného zpomalení růstu ekonomiky.
