Nepředvídatelné chování státu, který řeší výpadky daňových příjmů za pochodu, ztráta důvěry v český daňový řád a relativně nízké výnosy. To jsou největší výhrady odborníků k úvahám vládních stran o uvalení zvláštního sektorového odvodu ve výši 25 procent na energetické firmy nebo banky. Daň z příjmů právnických osob v současnosti činí 19 procent.
Koalice o možných opatřeních zatím příliš jasno nemá. Piráti, STAN či lidovci by se zaměřili na společnosti vyrábějící elektřinu, jako je například polostátní ČEZ. Daň by podle nich byla dočasná. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento týden připouštět debatu o zdanění komerčních finančních domů. Někteří vlivní občanští demokraté jsou však proti a zvyšování odvodů pro podniky i fyzické osoby nadále odmítají.
Analytici míní, že vedení politických debat o daňových změnách je zcela legitimní, daňový systém však musí být předvídatelný. „Neměl by být ad hoc upravován na základě toho, že má ten který politik dojem, že jsou v nějakém sektoru momentálně velké zisky,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Dodatečný příjem státního rozpočtu, který by dosáhl nižších desítek miliard korun, by byl podle Hradila draze vykoupen ztrátou důvěry v český daňový řád. „Rázem by si nikdo nemohl být jistý, jestli si na něj příště vláda nevzpomene, až se mu z jakéhokoliv důvodu v byznysu zadaří. Pokud si stát myslí, že nějaký konkrétní sektor má být více zdaněn – například kvůli existenci externalit nebo nedostatečné konkurenci – nechť přednese argumenty a do budoucna to napraví,“ dodal analytik.
Možný výnos z odvodu pro energetické firmy odhaduje Pirátská strana na deset až dvacet miliard korun ročně. U bankovní daně by mohly příjmy pro státní rozpočet dosáhnout 14 miliard. V minulém volebním období to spočítala tehdy vládní ČSSD, která speciální odvod pro finanční instituce navrhovala.
Na zkrocení vysokých rozpočtových schodků, které se mají letos a v příštích třech letech pohybovat kolem 300 miliard korun, je však sektorová daň krátká. Stát by podle expertů potřeboval zvýšit příjmy alespoň o 100 až 150 miliard.
„Sektorová daň brání rozvoji firem, protože po jejím uvalení by jim nezbýval dostatek prostředků na investice,“ soudí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Obávám se, že tato daň by dala do rukou politiků nástroj, kterým by v budoucnu mohli vydírat firmy z různých odvětví. Vzhledem k nízké politické kultuře v naší zemi bychom se tohoto nástroje měli vyvarovat,“ podotkl Křeček.
Naopak příští šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který je zároveň členem Národní ekonomické rady vlády, se přimlouvá za takzvanou windfall tax, tedy za daň z mimořádných a neočekávaných zisků. „Nabízejí se energetika nebo banky, které mají meziročně zisky skoro o 75 procent vyšší jen proto, že ČNB zvyšuje základní sazby a banky nezvyšují tak rychle sazby z vkladů. Tato daň by připomínala tu, kterou zavedla Margaret Thatcher v roce 1981 v Británii,“ řekl Hampl.
Tyto argumenty zaujaly ministra financí Stanjuru. „Jsem připraven o tomto tématu debatovat. Chci to otevřít na Národní ekonomické radě vlády,“ uvedl v Salonu týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla.
Například ekonomický expert ODS Jan Skopeček však stále trvá na tom, že pravicová vláda by daně zvyšovat neměla. „Jsem pro pozitivní motivaci. Přiměl bych energetické firmy a banky, aby vyšší zisky reinvestovaly v Česku a neodváděly je do zahraničí. Je to lepší cesta než je trestat za úspěch sektorovou daní,“ řekl. Stejně smýšlí i místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za občanské demokraty Vojtěch Munzar.
Kdo tvoří vládu České republiky:
