Senát podpořil užívání jádra. Doporučil také vládě společný postup EU vůči Rusku

Předseda senátu Miloš Vystrčil.

Předseda senátu Miloš Vystrčil. Zdroj: profimedia

Senát se ve shodě se Sněmovnou postavil za využívání a rozvoj jaderné energetiky jako podmínky pro splnění klimatických závazků EU. Podpořil tak postoj vlády před čtvrtečním jednáním unijních špiček. Projednávala se také situace Ruska a EU. Horní komora doporučila vládě, aby usilovala o společný postup EU kvůli destabilizujícímu působení Ruska.

„Jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako přechodovou kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformací hospodaření umožňuje a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou,“ píše se v usnesení Senátu.

Rozhodnutí Evropské unie o jádru jako ekologicky čistém zdroji energie majícím nárok na podporu z unijních fondů a o plynu jako přechodném zdroji by podle poslanců vytvořilo příznivější prostředí pro úspěšné vyjednávání legislativního balíčku Fit for 55. Jde o soubor opatření ke snížení emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.

O označení jádra za ekologicky čistý zdroj mající nárok na podporu z unijních fondů se vede mezi členskými státy spor. Záměr podporuje více než desítka zemí včetně například Francie, nelíbí se naopak Německu, Rakousku a několika dalším státům.

Senát: je nutné zaujmout společný postup vůči Rusku

Senát doporučil vládě, aby usilovala o společný postup EU kvůli destabilizujícímu působení Ruska. Důvodem je jak posilování ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou, tak dezinformační aktivity. Vláda by také měla podpořit přípravu zásadnějších protiruských sankcí, pokud by Rusko po obsazení Krymu v roce 2014 přistoupilo k další agresi vůči Ukrajině. Stanovisko dnes podpořilo 54 z 68 členů horní komory.

Doporučení, které inicioval senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost, má být podle předsedy výboru Pavla Fischera (nezávislý) mandátem pro české zástupce na jednání Evropské rady, které se má uskutečnit příští týden ve čtvrtek. „Jsme zastánci teritoriální integrity Ukrajiny,“ uvedl Fischer. Proto je podle něj třeba zaujmout jednotný a společný postup nejen v NATO, ale i v EU.

Video placeholde
Vláda: Programové priority • Videohub E15

Rusko podle Fischera přerušilo diplomatické kontakty s NATO. Také kontrolní mechanismy v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) přestaly fungovat, neboť Rusko přestalo poskytovat informace, uvedl Fischer. Rusko podle něho také zatím nijak vstřícně nereagovalo na červnové požadavky Evropské rady, které se týkaly zastavení „nezákonných a rušivých aktivit“ vůči EU a dalším zemím.

Kompenzační příspěvky podnikatelům až 1000 korun denně

V Senátu se dnes také projednávaly kompenzační příspěvky podnikatelům. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Počítá s tím zákon o kompenzačním bonusu, který dnes schválil Senát. Kompenzační bonus bylo možné využívat už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Horní komora předlohu přijala beze změn ve sněmovní verzi. Dolní komora umožnila, aby podnikatelé čerpali bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl možný souběh jen s programem Antivirus.