Senát zřejmě schválí zákon o šumavském parku bez změny zón

Šumava (ilustrační foto)

Šumava (ilustrační foto) Zdroj: Mlada fronta - E15

Senát zřejmě schválí senátorskou předlohu zákona o Národním parku Šumava, aniž by změnil jeho navrhované rozčlenění do zón. Horní komoře to dnes jednomyslně doporučil její výbor pro životní prostředí.

Senát rozhodl navzdory kritice některých vědců a ekologů a přes výhrady ministerstva životního prostředí, které chystá vlastní úpravy. Před projednáváním by se ale senát měl zabývat peticí s více než 25 tisíci podpisy. Žádá senátory, aby přijali kvalitní zákon, a ne který navrhují.

Senátoři v souladu s dosavadními předlohami navrhli park rozdělit do tří zón. Nejpřísněji chráněnou první zónu chtějí rozšířit ze současných 13 procent na 26,53 procenta území parku, která by neměla být zcela bezzásahová. Umožnit v ní chtějí „časově a prostorově omezené přímé zásahy“, které by vedly k zachování, podpoře nebo obnově samořídících funkcí ekosystémů nebo k naplnění poslání národního parku.

Petice proti současnému návrhu zákona byla senátorům předána minulý týden. Kvůli ní by se mělo uskutečnit veřejné slyšení. „Považuji za logické, že se senát bude nejprve zabývat peticí, která se bezprostředně dotýká senátního návrhu, jinak by to byl výsměch všem petentům a jakékoliv petici, jaká dorazí do senátu,“ řekl senátor a předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Miroslav Krejča (ČSSD).

Prezident Zeman chce normu vetovat

Proti navrhovanému rozšíření první zóny se nedávno postavil prezident Miloš Zeman, který chce kvůli tomu normu vetovat. Naopak ekologové požadují rozšíření první zóny na 50 procent území parku, čemuž je prý nakloněno i současné ministerstvo životního prostředí. Prozatím chce bezzásahovou zónu na 23 procentech území parku po příští tři roky.

Ekologové: Developeři mohou obsadit dvě třetiny parku

Ekologové předloze také vytýkají, že prý umožní výstavbu developerských projektů až na dvou třetinách území parku. Navrhovaný zákon stanoví, že mimo první zónu lze povolit s předchozím souhlasem správy parku stavby „sloužící ochraně přírody, rybářství, myslivosti, péči o les, zemědělství, turistice, sportu, obraně státu a ochraně státních hranic, pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku“.

Podle senátora ODS Pavla Eyberta by rozšíření první zóny na polovinu území parku znamenalo rozšíření kůrovce a zánik parku. Normu označil za „dobrý základ“ pro další projednávání ve Sněmovně, k čemuž se přiklonili i předseda výboru Ivo Bárek (za ČSSD) nebo Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

„Senátoři z výboru zřejmě nemají zájem o názory vědců. Opět jsme byli osočeni, že několik málo vědců chce bezzásahovost a ani jsme nedostali možnost se projevit,“ komentoval jednání výboru profesor ekologie Pavel Kindlmann.

===== Nesystémové řešení?

Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský připustil, že senátoři ve výsledném znění normy reagovali na některé výtky ministerstva, které se týkaly například souladu se zákonem o ochraně přírody. Předlohu ale označil za nesystémové řešení. Poznamenal, že ministerstvo připravuje komplexní novelu o ochraně přírody, která by zavedla jednotná pravidla pro všechny české národní parky, což ale podle senátorů kvůli specifičnosti jednotlivých parků nebude možné přijmout. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zatím senátní návrh v koalici neřešil, přestože se pro jeho přijetí vyjádřili někteří sociálnědemokratiční senátoři.