Senátní výbory zahájily tažení proti církevním restitucím

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Tomas Blazek

Církevní restituce to budou mít podle očekávání na půdě Senátu velmi těžké. Hospodářský výbor horní komory dnes senátorům doporučil zamítnout vládní návrh majetkového vyrovnání s církvemi. Pokud návrh v Senátu skutečně neprojde a vrátí se zpět poslancům, bude koalice potřebovat ve sněmovně nejméně 101 hlasů, aby senátní veto přehlasovala.

Opozice vyrovnání trvale odmítá a ve sněmovně se ho neúspěšně pokoušela smést ze stolu. V Senátu má ale většinu.

Stejně jako hospodářský se k předloze dnes postavil i senátní ústavně-právní výbor. Senát bude o zákonu rozhodovat příští týden. Vládní koalice pak bude mít možnost veto přehlasovat ve sněmovně v září.

Návrh zákona, který mezi odpůrci budí silné vášně, počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun plus finanční náhradu ve výši 59 miliard vyplácenou během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit mzdy duchovních.

Katolická církev, které má být vráceno 180 až 200 tisíc hektarů pozemků, by se v případě schválení restituce stala největším soukromým vlastníkem půdy v České republice.

Poslanci do předlohy vložili ustanovení, podle něhož církve budou muset prokázat, že jim vracený majetek patřil. To dnes ve výboru potvrdil i náměstek ministryně kultury František Mikeš, když zdůraznil, že důkazní břemeno při vydávání majetku bude na žadateli. Jak také řekl, nebudou se vracet věci v soukromém vlastnictví nebo například školky.

Uvedl také, že zatímco výnosy z církevního majetku ve vlastnictví státu představují podle odborného odhadu ročně tři miliardy, náklady na církve jsou jen 1,4 miliardy korun. Podle odhadů by stát při zvyšujícím se počtu duchovních musel v roce 2015 na jejich platy vydat už 1,6 miliardy.

Předseda výboru Jan Hajda (ČSSD) jako hlavní důvody proti přijetí zákona uvedl například údajný nespravedlivý přístup k restituentům i riziko prolomení Benešových dekretů, protože by se vyrovnání mohlo týkat například zabaveného majetku Řádu německých rytířů. Také náhrada je podle něj nadhodnocena.

Senátor Adolf Jílek (TOP 09) varoval, že pokud parlament zákon nepřijme, čekají stát od příštího roku potíže, když by musel vyplácet další duchovní, protože neexistuje horní limit pro výdaje na jejich platy.

Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu.