Senátoři podali ústavní stížnost na část amnestie

Ústavní soud

Ústavní soud Zdroj: ctk

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) podala k Ústavnímu soudu návrh skupiny 29 senátorů na zrušení části amnestie. Týká se zastavení kauz, které jsou stíhány déle než osm let a hrozí u nich sazba do deseti let vězení.

Skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, kterou vyhlásil 1. ledna prezident Václav Klaus. Senátoři napadají rozhodnutí, kterým hlava státu nařídila zastavit trestní stíhání trvající déle než osm let, u kterých hrozí nejvýše desetileté vězení. Amnestie podle nich porušuje práva poškozených v těchto kauzách a uzavírá jim možnost domoci se svých nároků. Podle Gajdůškové byla porušena základní práva a svobody velkého množství lidí; hovoří se až o 150 tisících lidech.

Senátoři nemají jisté, že se Ústavní soud bude jejich návrhem věcně zabývat. Jeho předseda Pavel Rychetský v neděli uvedl, že soudci musejí nejprve vyhodnotit, zda amnestii vůbec mohou přezkoumávat a zda zákon vůbec umožňuje, aby senátoři formou ústavní stížnosti amnestii napadli. Poté se bude muset ÚS vypořádat s otázkou, jestli je v jeho kompetenci tento typ rozhodnutí hlavy státu přezkoumávat nebo dokonce zrušit.

Návrh na zrušení části amnestie podepsali i exministr vnitra František Bublan (za ČSSD), senátor a vyřazený prezidentský kandidát Tomio Okamura, Marta Bayerová (KSČM), zemanovec Vladimír Dryml, protikorupční aktivista Libor Michálek nebo předseda klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar.

Co říká článek II Klausovy amnestie:

Čl. II - Zastavení trestního stíhání
Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.