„Dlužník má více věřitelů a peněžité závazky po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Současně nevyšla najevo žádná skutečnost, která by takové závěry zpochybňovala. Soudu nezbylo než uzavřít, že dlužník je v úpadku,“ uvedl soudce Jaroslav Vaško.
Zároveň vyzval věřitele, aby do dvou měsíců přihlásili své pohledávky. Do úterý tak zatím učinilo devět z nich, celková výše přihlášených pohledávek zatím dosáhla 86 milionů korun. Největším věřitelem je Swiss Forfait s pohledávkou 63,3 milionu a společnost Central Aval s 12,3 milionu. Sklárna se sice vyrovnala s nástupem ekonomické krize na sklonku minulého desetiletí, ale v souvislosti s politickými událostmi v tradičních odbytištích v Egyptě, Íránu a Rusku v letech 2013 a 2014 zaznamenala propad poptávky po svých výrobcích. Podnik po celou dobu jednal o způsobu financování a odkladu platnosti závazků, ale neúspěšně.
„S ohledem na situaci se pro zajištění dalšího provozu ukázalo jako nezbytné vypořádání závazků prostřednictvím insolvenčního řízení s cílem dokončit jednání s věřiteli a zajistit vstup strategického partnera,“ uvedl po podání žádosti o zahájení insolvenčního řízení Jiří Rückl, který firmu po roce 1990 stavěl znovu na nohy. „Cílem všech kroků, které společnost v této souvislosti podniká, je pokračování provozu sklárny, zachování pracovních míst a uvažované rozšíření výroby spojené s tvorbou nových pracovních příležitostí v regionu,“ dodal tehdy.
| Třísetletá tradice |
|---|
| Nižborská sklárna vyrábí rozsáhlý sortiment čtyřiadvacetiprocentního olovnatého křišťálu zdobeného brusem od jednoduchých až po velmi složité a pracné zdobení zlacením, malováním a pískováním. Tradice sklářství má v rodu Rücklů třísetletou tradici, do českých zemí přišli pravděpodobně z území dnešního Švýcarska někdy na přelomu 17. a 18. století. Přímí předchůdci zakladatelů nižborské sklárny se usadili na Chrudimsku, kde v roce 1846 Jan Rückl založil sklářskou huť v dnešním Ostrově. Jeho syn Antonín pak vybudoval sklárnu ve Včelničce u Jindřichova Hradce (1875), ve Skalici u České Lípy (1893) a jako poslední a nejmodernější v té době sklárnu v Nižboru (1903). Po skončení druhé světové války byl podnik v roce 1945 pro svou velikost znárodněn. Po sametové revoluci se tak na něj nevztahovaly restituce a přímý potomek rodu a pozdější senátor Jiří Rückl ji tak musel odkoupit. Pod současným jménem firma působí od roku 1998. O sedm let později přešlo řízení rodinné akciové společnosti na Rücklovy dcery Simonu Prokopovou-Rücklovou a Markétu Rücklovou. Obnovitel firmy Jiří Rückl nyní působí jako její prezident. |
