„Důvody mohou být daňové, personální náklady, vymahatelnost práva, příhraniční styk,“ říká Filip Matys z českého ministerstva průmyslu s tím, že Slováci mají v Česku stejné podmínky jako domácí podnikatelé.
„V Česku jsme zaznamenali jednodušší správní a formální postupy při podnikání a vstřícnost při vyřizování na úřadech,“ říká Jozef Šétaffy, majitel franšízy Pizza Mizza. Jeho společnost si otevřela pobočku v Ostravě. Dalšími podniky, které v Česku během posledních měsíců zaregistrovaly pobočku nebo rovnou firmu, jsou například prodejce knih Martinus nebo IT firma Websupport. Na Slovensku nejsou podle Šétaffyho příliš jasná pravidla pro podnikání a vadí mu i nízká vymahatelnost práva.
Motivů přesunu slovenských podnikatelů do Čech a na Moravu je ale víc. „Pro slovenské podnikatele je přitažlivá nižší sazba daně z příjmu, menší náklady na práci a v některých případech nižší poplatkové zatížení,“ hodnotí analytik agentury Iness Radovan Ďurana.
Nejčastěji u nás podnikají Ukrajinci |
---|
Navzdory stoupajícímu trendu nejsou ale Slováci nejpočetnějšími podnikajícími cizinci v Česku. Slováků podnikalo loni v Česku přes 12 tisíc, ale Vietnamců více než 25 tisíc a vůbec nejpočetnější zastoupení má Ukrajina s 27 tisíci podnikateli. |
Daň z přidané hodnoty je na Slovensku oproti Česku vyšší o dva procentní body, srážková daň z příjmu činí 22 procent. Firmy navíc musí platit na Slovensku i daňovou licenci ve výši 480 eur až 2880 eur. Nehledí se přitom na to, zda firma vydělala, nebo skončila v ztrátě.
Mírnější podmínky jsou v Česku i při zakládaní společností. Slovenská pravidla přikazují složení základního kapitálu pět tisíc eur. Naproti tomu Česko zavedlo možnost složení minimálního kapitálu ve výši jedné koruny.
Ještě větší rozdíl je vidět při pohledu na podmínky pro živnostníky. Povinnost platit zdravotní i sociální odvody připravila loni Slovensko o 23 tisíc živností.