Poslanecká sněmovna přehlasovala senát a postoupila prezidentovi novelu zákoníku práce. Proti části, která zdvojnásobuje množství dobrovolných přesčasů ve zdravotnictví na 832 hodin ročně, výrazně vystoupila řada lékařů. Iniciativa Lékaři jsou jenom lidi přitom varovala, že v případě, kdy se nastaví udržitelné podmínky pro zdravotníky, přestanou od začátku prosince sloužit veškeré přesčasy až čtyři tisíce lékařů z celkových dvaceti tisíc.
„Záleží mi na bezpečí pacientů, proto bych byla ráda, abychom je mohli operovat bdělí a soustředění. A to po 24hodinové službě opravdu nejsme,“ uvádí chirurgyně Marie Svobodová na stránkách Lékaři jsou jenom lidi. Iniciativa ale připouští, že i 24 hodin je v pořádku ve chvíli, kdy bude následovat náležitý odpočinek a lékař bude spravedlivě odměněn. „Jsme si vědomi toho, že dnes české zdravotnictví stojí na přesčasové práci. Uznat a legalizovat tento stav navýšením přesčasového limitu na 832 hodin je krátkozraké a škodlivé řešení,“ tvrdí.
O tématu novely zákoníku práce jsme již psali:
|
Novela, která primárně řeší dohodáře, se tak výrazně dotkne i nemocnic. Ty totiž doteď často řešily nedostatek lékařů přesčasy, 150 hodin ročně stanovených zákoníkem práce jim však nestačilo. Řadu směn proto podle výboru pro zdravotnictví řešily nemocnice uzavíráním dohod – což by však podle novely už nešlo. Právě i proto došlo k obnovení dobrovolné práce přesčas, zákoník tak vlastně posvěcuje současný faktický stav.
Nová pravidla umožní lékařům sloužit osmihodinovou směnu úplně každý den, tedy i o víkendech nebo ve svátky.
„Po 48hodinové víkendové službě mám strach, že způsobím po cestě z práce dopravní nehodu a ublížím i někomu jinému,“ zaznělo proto v rámci průzkumu, který zveřejnil spolek Mladí lékaři v červnu.
Průzkum upozorňuje na to, že v nemocničních zařízeních dochází k porušování zákoníku práce hned v několika oblastech. Délka směny by neměla přesáhnout dvanáct hodin, i přesto průměrná služba trvá 26 hodin. Víc než čtvrtina lékařů pak po noční službě dokonce v práci zůstává celý následující den. Výrazně lepší je situace ve fakultních nemocnicích, nejhůře jsou na tom ty okresní. Měsíčně pak lékaři podle průzkumu odslouží průměrně 77 přesčasových hodin.
Pouhé oddálení problému
Mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Lucie Bauerová tvrdí, že v případě, kdy jsou lékaři nucení odpracovat větší množství přesčasové práce, než je dané zákoníkem práce, dostanou náhradní volno. I podle ní je však zakotvení další přesčasové práce pouze oddálením problému nedostatku personálu.
Práce v nemocnici je podle mluvčího Fakultní nemocnice Olomouc Adama Fritschera nepřetržitý proces a zdravotníci si jsou toho vědomi již v průběhu studia. V olomoucké nemocnici proto většina lékařů, ačkoliv zdaleka ne všichni, přesčasovou práci vykonává. Za přesčas v noci dostanou lékaři v Olomouci dvacetiprocentní příplatek, přes den 25procentní, padesátiprocentní pak za víkend. „Což považujeme za adekvátní a dostatečné,“ říká Fritscher. Jak ale sám přiznává, dle jeho zkušenosti nebude současná a přicházející generace mladých lékařů s další přesčasovou prací souhlasit. „Byť pro některé lékaře je to vítaný zdroj příjmů,“ podotýká Fritscher.
Fritscher upozorňuje i na absurditu nových pravidel u dohod, kdy bude muset zaměstnavatel dohodáři dopředu oznámit rozvrh výkonu práce. Ve skutečnosti přitom prý spíše nemocnice čekají na reálné časové možnosti dohodářů. „V praxi to znamená, že například lékař pracující v jiném zdravotnickém zařízení nám nabízí, kdy by mohl přijít na pracovní směnu podle svých vlastních časových možností,“ vysvětluje.
Ve Fakultní nemocnici Motol slouží sestry průměrně devatenáct hodin přesčasů měsíčně, lékaři pak až 38 hodin měsíčně. „Přesčasy ve velké míře slouží dobrovolně z důvodu zajištění vyššího výdělku,“ podotýká Miroslava Mikasová z odboru komunikace. Podle nemocnice je nutné rozšíření počtu přesčasů nebo zavedení směnného provozu na pracovištích, kde dochází k pravidelnému vykazování přesčasů.
Přesčasů musí kvůli nedostatku personálu využívat i Fakultní nemocnice Bulovka. „Rozšíření počtu hodin přesčasů plánované v novele zákoníku práce by podle mého názoru nemělo přinést žádnou zásadní změnu,“ uvádí personální náměstek nemocnice Miloslav Vrána. I nyní je totiž čerpání přesčasových hodin založeno na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, i v případě navýšení by tak stále mělo jít o dobrovolné přesčasy. „Navíc zaměstnavateli by schválením novely vznikla povinnost ohlásit ty zaměstnance, kteří přesčasovou práci vykonávají, což by v konečném důsledku mohlo vnést větší pocit jistoty především pro zaměstnance,“ dodává Vrána.
Řešení novely novelou
Novelu nebylo kvůli trasponzici evropské směrnice možné odložit, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek chce proto úpravy týkající se lékařů řešit zvlášť. Ministr práce Marian Jurečka chystá v příštím roce další novelu zákoníku práce, ta by podle něj mohla problematiku přesčasů ve zdravotnictví znovu upravit. V právě schválené novele navíc vidí i výhody – přesčasovou práci půjde podle něj lépe kontrolovat.
Sekce mladých lékařů České lékařské komory minulý týden avizovala, že asi čtyři tisíce z dvaceti tisíc nemocničních lékařů jsou připraveny v prosinci odmítnout sloužit dobrovolné přesčasy. V pondělí proto Jurečka a Válek jednali s mladými lékaři, znovu se sejdou za měsíc. Podle předsedy Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jana Přády ale nebudou výsledky schůzky pro řadu kolegů dostatečné.
