Pracovní trh zůstává přehřátý. Chybějí potřební kandidáti, jinak by podle šéfa společnosti Grafton Recruitment Martina Mala neprobíhal takový tlak na zvyšování mezd a války mezi jednotlivými zaměstnavateli o zaměstnance. Nabírat chce proto podle personální agentury ManpowerGroup v posledním čtvrtletí až třetina firem, jenže pětina plánuje propouštět. Vyhlídky firem se tak zhoršily. Hlad po lidech ale přetrvává v oboru IT, mzdy už však dosáhly svého maxima a nerostou.
Po několika špatných měsících se zdá, že na poli mezd dochází k výraznému obratu. V druhém čtvrtletí tohoto roku sice podle statistického úřadu reálně klesly mzdy oproti loňsku o 3,1 procenta, úřad ale ve svých analýzách pasuje aktuální mzdy na inflaci z předcházejícího období. „Meziroční poklesy se zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně,“ stojí v analýze. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně rostou reálné mzdy dokonce o 2,3 procenta ročně, uvedl v newsletteru Datarun. Očekává, že ani v příštích kvartálech nebudou ceny růst více než příjmy a lidé tak zase začnou bohatnout. Z dat Graftonu vyplynulo, že nominálně mzdy rostly mezi šesti až osmi procenty.
Firmy nemají při nízké míře nezaměstnanosti podle Mala jinou možnost než tlaku na růst mezd vyhovět. „Pokud chtějí firmy pasivní kandidáty, tedy ty, kteří již někde pracují, získat, musejí sáhnout hluboko do kapsy a nabídnout peníze takové, jaké si oni představují,“ vysvětluje Malo. Investovat musejí i do stávajících zaměstnanců, jejichž spokojenost totiž podle šéfa Welcome to the Jungle Honzy rozhodně klesá. „Nicméně spousta lidí zejména v menších firmách vidí, že současná krize postihla všechny a moc s ní dělat nelze,“ tvrdí. Firmy by se proto měly podle Lucie Spáčilové, šéfky společnosti Performia, která pomáhá firmám v oblasti personalistiky, více zaměřit i na nefinanční formy motivace.
Na začátku letošního roku stál trh práce tak trochu na pokraji propasti, na jaře firmy začaly být optimistické a vrátily se k náborům. Nyní ale opět dochází ke zpomalení. „Pro poslední čtvrtletí roku jsme zaznamenali mírný pokles optimismu, který je sice pro toto období obvyklý, ale zpomalení náboru vidíme i po očištění od sezonních vlivů,“ uvádí šéfka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Nejohroženější bude veřejný a neziskový sektor. V globálním měřítku je Česká republika dokonce na třetím nejhorším místě v oblasti náborových plánů. Naopak výrazně nabírat chtějí zaměstnavatelé ve zdravotnictví, farmacii i v IT.
| Společnost ManpowerGroup provádí průzkum indexu trhu práce každé čtvrtletí a sleduje tak plány 510 zaměstnavatelů v Česku snížit nebo zvýšit počet zaměstnanců. Česká republika je jednou ze 41 zemí, ve které průzkum probíhá. |
IT specialisté přišli o hřebínek
Právě v IT sektoru došlo na konci roku zejména na Západě k výrazným propouštěním, jak se ale ukázalo, do Česka tento trend nedorazil. Pár firem sice potřebovalo IT specialisty uvolnit, podle Mala to ale bylo spíše kvůli akvizici probíhající v pozadí. „Jaký to ale mělo vliv, bylo lidově ,sražení hřebínku‘. Ajťáci dlouhodobě šponovali své mzdy, růst mezd je v tomto okamžiku již zastavený,“ vysvětluje Malo.
To potvrzuje i ředitel asociace ABSL, která zastupuje odvětví podnikových služeb, Jonathan Appleton. Zejména vývojáři nebo experti na kybernetickou bezpečnost dosáhli pomyslného mzdového vrcholu. Firmy se bez těchto lidí ale neobejdou, snaží se je tak nalákat alespoň na zajímavé benefity, jako je naprostá svoboda místa i času práce včetně možnosti práce ze zahraničí. I v dalším roce proto asociace očekává dvojciferný růst počtu zaměstnanců.
Mzdy u některých pozic podle mluvčího Hospodářské komory Miroslava Dira stále podle specializace rostou. „K mírnému ochlazení ale dochází, a to jak u nadnárodních gigantů, tak i u menších tuzemských vývojářských firem,“ popisuje Diro. U větších firem vnímají přehodnocování toho, co chtějí zákazníkům poskytovat do budoucna. Často jde ale také o reakci na útlum poptávky, ke kterému došlo po boomu během pandemie.
Mzdový průzkum společnost Grafton Recruitment realizovala v průběhu 3. čtvrtletí letošního roku v celém Česku. Data vycházejí zejména z nástupních mezd uchazečů, kterým společnost zprostředkovala zaměstnání, a dále z poptávek firem o vyhledání zaměstnanců. |
Ve výrobě stále firmy trápí zpřetrhané dodavatelské řetězce. I přes pozastavení náboru určitých pozic na začátku roku se však nyní vrací hlad po lidech. Výroba i logistika ale narážejí na složitě nastavená pravidla ekonomické migrace. „Pokud by je vláda uvolnila, nepochybuji o tom, že by inženýring a výroba začaly masivně náborovat v zahraničí,“ říká Malo. Ukrajinští pracovníci navíc migrují na Západ i zpátky domů, což nyní hlavně v logistice způsobuje značné problémy. Firmy mají podle Mala tak dva způsoby, jak se s tím vyrovnat – buď se zaměří na jiné národnosti, protože český zaměstnanec už v tomto sektoru pracovat nechce, nebo musejí výrazně investovat do robotizace a automatice.
Největší problém s nedostatkem uchazečů má podle průzkumů společnosti Performia, která pomáhá firmám v oblasti personalistiky, stavebnictví. I proto v tomto oboru vnímá velkou poptávku po rozvoji potenciálu stávajících lidí. Podle Spáčilové to dokazuje, že i v oborech, kde se lidem a jejich rozvíjení příliš času tradičně nevěnovalo, vnímají, že je to pro udržení zaměstnanců nezbytné.
Do budoucna bude český trh práce výrazně ovlivňovat výkon „německého motoru“, tvrdí Malo. Dokud bude německá ekonomika šlapat, bude tu i nadále spousta příležitostí zaměstnávat kandidáty. Ekonom Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal ale upozorňuje, že jde zejména o pár spolkových zemí v čele s Bavorskem. „Bez nadsázky ekonomická situace v Bavorsku může být tím, co rozhodne o tom, zda někdo konkrétní u nás bude nebo nebude mít práci,“ říká Stroukal. Co nejsvobodnější zahraniční obchod, na němž má v českém případě velký podíl právě Německo, nám ale podle něj nadále velmi pomáhá, a nemá smysl se mu bránit, pokud s ním občas mohou přijít i náklady.
I přes nedostatek lidí ale podle Spáčilové firmy stále lpějí na tom, aby uchazeči měli zkušenosti v oboru. „Přitom i ti, kdo za sebou mají roky zkušeností, potřebují v nové práci čas na zaškolení,“ tvrdí. Podniky by proto měly být k nezkušeným kandidátům ochotným se učit vstřícnější. Klusoň ale tento zvyk firem vysvětluje tím, že chtějí své zdroje utrácet co nejefektivněji. Právě proto budou mít v této chvíli ve výběrovém řízení přednost lidé s největšími pracovními zkušenostmi nebo nejnižšími požadavky na finanční ohodnocení.
