„Během jednání to v jednu chvíli vypadalo, že se Česká republika chce po boku Velké Británie izolovat. Myslím si, že jsme zbytečně vyslali negativní signál, který do značné míry zpochybnil pozici České republiky,“ uvedl v pořadu České televize Sobotka.
Evropští lídři se na summitu unie také dohodli, že by země eurozóny, ale i další státy sedmadvacítky, měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur. Prostředky mají být využity na boj s evropskou dluhovou krizí. Česko by mělo přispět částkou zhruba 89 miliard korun.
Nečas ještě před summitem uvedl, že částka dosahuje více než deseti procent devizových rezerv České národní banky, a o českém příspěvku MMF bude nutné ještě pečlivě jednat. Sobotka má ale jasno – Česko se podílet na řešení problémů evropského společenství musí.
„My ročně ze společného evropského rozpočtu dostáváme zhruba 70 miliard korun, 30 miliard korun do EU platíme. Ročně náš čistý zisk z EU činí minimálně 40 miliard korun do našich veřejných rozpočtů. Z toho se opravují silnice, staví školy. Jestliže máme přispět zhruba 80 miliard korun, tak během dvou let máme tyto prostředky z EU zpátky z příspěvků,“ dodal Sobotka s tím, že Česko z účasti v EU ve výsledku stále těží.
V tomto směru se s ním v debatě shodl i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). „Musíme platit. Považuji to za formu pojistky. Platíme prostě do společné finanční pojišťovny Evropské unie. Protipožární pojištění také zaplatím, přestože ho nerad platím,“ uvedl Schwarzenberg.
Schwarzenberg: Vláda by měla o evropské reformě diskutovat v parlamentu
Podle Schwarzenberga by teď o možnosti připojení Česka k záchraně eurozóny měla vláda diskutovat se všemi zákonodárci. Sobotka se takové debatě nebrání.
Premiér Petr Nečas v pátek po summitu uvedl, že postoj Česka k plánovaným změnám evropských smluv bude záviset na konečné podobě dokumentu, z něhož jsou zatím k dispozici jen teze.
Státy eurozóny se dohodly na smlouvě o unijní reformě. Odmítla ji Británie. Ostatní nečlenské země eurozóny včetně Česka si vymínily čas na rozmyšlenou a na konzultace se svými parlamenty.
Schwarzenberg se domnívá, že premiérovo stanovisko nakonec nebude odmítavé. „Já jsem přesvědčen, že pan premiér si je povědomen nesmírné odpovědnosti, kterou toho času nese za osud České republiky, a že ví, že se Česká republika nesmí a nemůže izolovat v Evropě. Že by to bylo nastoupení velice strmé cesty dolů,“ řekl Schwarzenberg.
Měla by se nová úmluva schvalovat v referendu? Politici se zatím neshodnou
Sobotka v debatě také uvedl, že pokud by nová evropská úmluva měla znamenat výrazný posun v pravomocích z národních úrovní na centrální proti stavu v roce 2004, bylo by na místě, aby stát vyhlásil referendum. „Ale bude důležité si vyhodnotit, jak velké kompetenční změny to bude znamenat,“ podotkl.
Schwarzenberg řekl, že není velkým příznivcem referenda a nepovažuje ho za vhodné obzvlášť v této otázce. Z vlastní zkušenosti ví, že i profesionální politici pochopili změny až po určité době. Vyžadovat kompetentní rozhodování od občana je pak podle něj poněkud náročné.
