Sobotkův alibismus? Hlavně ať nás sankce nebolí

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Zdroj: CTK

Zcela rozdílný postoj k protiruským sankcím zaznívá z Česka a Německa. Zatímco Němci přiznávají, že sankce mohou poškodit tamní ekonomiku, ale toto riziko je z principiálních důvodů nezbytné podstoupit, Česko staví ekonomické národní zájmy na první místo. "Nově dohodnuté sankce nebudou mít žádný zásadní vliv na českou ekonomiku," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka a vysloužil si tak kritiku opozice za alibismus.

České vládě během unijních jednání o hospodářských sankcích proti Rusku podařilo ochránit domácí zájmy, uvedl premiér. Dohodnuté sankce podle něj nebudou mít žádný zásadní vliv na českou ekonomiku. Podle opozice se ale Česku následky sankcí nevyhnou, a je třeba si to přiznat.

To také tvrdí Německo. „Víme, že můžeme utrpět ekonomické následky, víme, že obchod s Ruskem není nadměrně vysoký, ale má určitý význam,“ prohlásil německý vicekancléř a ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel. „Nicméně v otázce války a míru není hospodářská politika tím hlavním faktorem,“ dodal s tím, že sankce proti Moskvě podle něj budou mít velmi rychlý efekt.

Hlavně ať to nebolí

Česká vláda se sice k navrhovaným opatřením připojila, akcentuje především ale opatrnost. „Při jednání o podobě nových sankcí postupovali zástupci České republiky tak, aby pomohli udržet jednotný postup celé EU vůči Rusku a současně ochránili co nejvíce tuzemskou ekonomiku a pracovní místa. Je dobře, že sankce nemají plošný hospodářský charakter a cílí na omezený okruh oblastí. Věřím, že další sankční opatření už nebudou potřeba a že převáží rozum a diplomacie,“ uvedl Sobotka a varoval před vznikem nové hospodářské nebo politické železné opony na východní hranici Ukrajiny.

„Vzhledem k tomu, že Česká republika se ve vztahu s Ruskem soustředí primárně na civilní dodávky, nově dohodnuté sankce nebudou mít žádný zásadní vliv na českou ekonomiku,“ dodal premiér. S tímto tvrzením souhlasí i čeští ekonomové.

Sankce pocítíme, varuje Schwarzenberg

Opozice ale názor premiéra nesdílí. „Je možné, že ta či ona sankce do jisté míry poškodí českou ekonomiku, nebo jinou evropskou ekonomiku,“ uvedl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg s tím, že je možné i ještě přitvrdit. „Když nebudou dohodnuté sankce stačit, budou muset být přísnější,“ uvedl.

Obchodní bilance Česka a Ruska:
V roce 2013 dosáhl český vývoz do Ruska 5,9 miliardy dolarů (zhruba 116 miliard korun), dovoz činil 7,9 miliardy dolarů (zhruba 155 miliard korun). Obrat tak činil 13,8 miliardy dolarů, což byl téměř stejně, jako v roce 2012.
Rusko zaujímá v exportu Česka sedmé místo (s podílem 3,9 procenta) - za Německem, Slovenskem, Polskem, Francií, Británií a Rakouskem. V importu je to páté místo (5,6 procenta) za Německem, Čínou, Polskem a Slovenskem.
České firmy nalézají příležitosti v energetice (jaderném strojírenství), v dopravním strojírenství či ve výstavbě multifunkčních budov. Značnou část ruského importu do Česka pak tvoří paliva a suroviny.

„Od nás se pouze vyžaduje, že se možná růst HDP sníží o čtvrt nebo půl procenta. To je zajisté nepříjemné, ale když je to jediná oběť, kterou přinášíme pro svobodu v Evropě, tak bychom byli velmi šťastná generace,“ doplnil exministr zahraničí s odkazem na smrt tisíců předků na bojištích po celém světě.

ODS: Premiér předvádí alibismus

I ODS předpokládá, že se ekonomické sankce proti Rusku nějakým způsobem dotknou Česka. „Alibismus, který předvádí pan premiér Sobotka, je úplně nepochopitelný. Mají-li být ty sankce účinné, má-li je Rusko pocítit a má-li na základě nich změnit svou politiku, tak je přece logické, že se určitým způsobem mohou dotknout i těch, kteří ty sankce uplatňují,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Za odpovědné by naopak považoval, kdyby vláda s možnými dopady seznámila české podnikatele.

Velvyslanci členských zemí EU se v úterý v Bruselu předběžně dohodli na balíku ekonomických sankcí proti Rusku kvůli jeho postupu v krizi na Ukrajině, které se týkají přístupu ruských státem vlastněných bank na finanční trhy, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl. Zasáhnout mají i obchod se zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor. Platit by měly od čtvrtka poté, co je formálně schválí členské státy.