Překvapení! Václav Klaus je onen údajně nedostatečný student. Školil viceguvernér ČNB (a kdysi dávno Klausův chráněnec) Mojmír Hampl. Tématem debaty pochopitelně byly nedávné intervence, třetím zúčastněným byl děkan Národohospodářské fakulty Miroslav Ševčík a celé se to odehrálo minulý týden na Vysoké škole ekonomické.
Profesoři a čtvrtá cenová
Myslím, že většina těch, kdo byli v nabité aule přítomni, se shodla na tom, že tolik osobních útoků ve vědecké debatě ještě nezažili. Skoro bych řekl, že i mnohé hospodské diskuze se vedou méně drsně. Pomyslných splašků se přitom bohatě dostalo nejen třem ekonomům, ale také nepřítomnému Pavlu Kohoutovi. Škoda, že se nedostavil taky, mohla být větší legrace.
Možná, že to pánové vlastně dělali dobře. Zajímavým aspektem loňských intervencí byla totiž skutečnost, že téměř každý si udělal jasný názor během prvních hodin po oznámení. K čemu pak další argumentace?
Nicméně pár posluchačů na diskuzi přišlo právě kvůli argumentům a já byl mezi nimi. Nebylo úplně snadné je v záplavě emocí identifikovat, ale snad se mi to podařilo.
„Deflace znamená, že věci jsou levnější. Lidem tedy zbydou peníze, takže můžou víc utrácet. Nebýt intervence České národní banky mohlo české hospodářství naskočit k růstu,“ tvrdí ekonom Miroslav Ševčík.
Čtenáře, který není profesorem ekonomie, možná napadne, že zároveň s poklesem cen klesnou i výnosy podniků, a tudíž i platy a počty pracovních míst, takže čistý efekt by měl být v nejlepším případě nulový. Pouštím si raději záznam z diktafonu, jestli jsem slyšel dobře. Ale opravdu. Žádný další argument Ševčíkovo vystoupení neobsahovalo. Není-li tím argumentem kritika České národní banky, že podstřelila dvouprocentní inflační cíl. Jak to jde dohromady s nadšením pro deflaci, to bez profesury nepochopíte.
Deflace nevadí? Zeptejte se Španělů, Řeků, Kypřanů
Václav Klaus. Ačkoliv zahájil tím, že s kroky České národní banky hrubě nesouhlasí, první část vystoupení věnoval účinkům právě deflace. Celkem přesvědčivě ukázal, že dopad výrazné deflace na národní hospodářství bývá katastrofální a ilustroval to na příkladech Řecka a Španělska (kde probíhá deflace označovaná termínem „vnitřní devalvace“).
Námitky proti krokům České národní banky podepřel Klaus dvěma argumenty. Za prvé. Při míře inflace kolem nuly je měření velmi nepřesné. Centrální banka tedy vycházela z nespolehlivých čísel a není vyloučeno, že intervenovala zbytečně. Druhá námitka. Intervence zmírnily škody, které českému hospodářství působí jeho vláda. Vláda tudíž nedostane zpětnou vazbu a bude v ničivých krocích pokračovat.
Téměř polovinu přednášky věnoval Václav Klaus kritice společné evropské měny a přehnaných regulací. Bylo to nesporně zajímavé a promyšlené, ale lepšímu pochopení měnových intervencí to nepomohlo.
Celý text si můžete přečíst na Finmag.cz v sekci Ekonomika
