Ústavní soud přitlačil parlament ke zdi | E15.cz

Soud přitlačil politiky ke zdi. Pokud se nedohodnou, hrozí ústavní chaos

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.

„Je skutečně povinností parlamentu, aby mezery ve volebním zákoně co nejrychleji odstranil. Domnívám se, že zbývá dostatečný prostor,“ řekl šéf soudu Rychetský. Nález nemá časový odklad a vztahuje se už na říjnové hlasování.  

Babiš se obul do Rychetského

Nález tvrdě napadl premiér Andrej Babiš (ANO). „Načasování považuji za jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí,“ prohlásil a dodal, že je nereálné, aby se strany rychle dohodly na řešení. „Totálně to oslabí příští české vlády, které stejně jako v minulosti nepřežijí celé funkční období,“ podotkl.

Babiš připomněl odlišná stanoviska čtyř soudců z patnáctičlenného sboru. Ti mimo jiné označili za „vrchol arogance“ to, že nález byl vyhlášen pouhých devatenáct hodin po neveřejném rozhodnutí pléna soudu.

Rychetský výroky premiéra odmítl. „Ústavní soud se nesnaží ovlivnit politickou situaci, ale chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech,“ napsal v prohlášení. Za scestné označil tvrzení Babiše, že má politickou dohodu s hnutím STAN o kandidatuře na prezidenta v roce 2023. Rychetský už v minulosti několikrát zopakoval, že se nikdy nehodlá ucházet o funkci hlavy státu.

Musejí se dohodnout

Soudce zpravodaj Jan Filip, který návrh verdiktu připravoval tři roky, si nedovede představit, že by politická reprezentace kompromis nenalezla. „Jejím prvořadým úkolem je dohodnout se. Pochybuji, že někdo bude do jednání házet vidle. Bylo by to hrubé porušení ústavního pořádku,“ uvedl Filip.

Jenže zatímco ve sněmovně má stále převahu vláda ANO a ČSSD tolerovaná komunisty, byť se jednota koaličního tábora už od podzimu drolí, Senát kontroluje opozice. Představy obou komor o změnách volebního systému se velmi liší. Byla to právě skupina senátorů, která se koncem roku 2017 na Ústavní soud obrátila a některé pasáže normy napadla.

„Kdyby se strany do voleb nedohodly, musely by hledat ústavní řešení. Musela by se změnit ústavní pravidla,“ míní soudce Filip.

Bonus pro vítěze voleb

Ústavní právníci považují rozhodnutí soudu za správné, kritizují však jeho délku. „Byl bych raději, kdyby bylo vydáno před rokem nebo dvěma,“ řekl Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Metodu stávajícího systému, podle níž se přepočítávají hlasy na mandáty, považují za disproporční i další experti. Největší rozdíly se projevily ve sněmovních volbách v letech 2006 a 2017. Pro malé formace nevýhodná d´Hondtova metoda spojená s odlišnou váhou hlasů v některých krajích umožnila hnutí ANO sestavit vládu se sociální demokracií podporovanou KSČM. Pokud by byl systém méně většinový a více poměrný, hnutí Andreje Babiše by obsadilo 63 poslaneckých lavic místo 78.

„Zkreslení je výrazné a nepřekvapuje mě, že to Ústavní soud považoval za rozporné s ústavní zásadou poměrného zastoupení,“ dodal Wintr.

Zatím však není jasné, na jakých změnách se strany domluví. Někteří politici nevylučují, že takzvaný bonus pro vítěze, který má zajistit nejsilnější straně možnost sestavit stabilní vládu, bude v té či oné podobě prosazen znovu.

Jedna či více kandidátek

Na urychlené přijetí volební novely apeluje předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Rozhodnutí Ústavního soudu je akutní výzvou pro obě komory parlamentu. Senát je připraven iniciovat okamžitá jednání,“ reagoval Vystrčil.

Dohoda je nutná proto, že jde o volební zákon, pro který platí přísnější pravidla. Úpravy navržené poslanci a senátory musejí být shodné. Komory se nemohou přehlasovat. 

Jednání politických stran na začátek příštího týdne svolal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Jeho rezort za organizaci a průběh voleb odpovídá a na přípravě nových paragrafů se bude podílet. „Máme čtyři možné varianty. Klíčové bude, na kolik volebních obvodů zemi rozdělit, protože to ovlivní přípravu stranických kandidátek,“ uvedl Hamáček. Za nejlepší řešení by považoval, kdyby Česko tvořilo pouze jeden obvod a byla by jedna kandidátka za každou stranu.  

Jedním z řešení by mohlo být i určení počtu mandátů jednotlivých subjektů na celostátní úrovni, které by se pak rozdělily mezi krajské kandidátní listiny konkrétních stran. Ústavní právník Winter by však v takovém případě zachoval dělení na čtrnáct krajů, které by zaručilo regionální reprezentaci.

Koalice se nerozpadnou

Ústavní soud také zrušil aditivní klauzuli neboli podmínku, aby kandidující koalice dosáhly pro vstup do sněmovny 10, 15 nebo 20 procent hlasů. To by však doposud uzavřené svazky rozkolísat nemělo, přestože limit byl jedním z důvodů jejich vzniku. Týká se to trojkoalice ODS, lidovců a TOP 09 a dvojbloku Pirátů s hnutím Starostové a nezávislí.

Možný rozpad trojkoalice vyloučil šéf občanských demokratů Petr Fiala.  „Aditivní klauzule jsme se nebáli. Věříme, že uspějeme v jakémkoli volebním systému,“ řekl.

Skutečnost, že nově by koalicím měl postačovat pětiprocentní zisk, navíc nemění nic na tom, že pro malé strany je výhodnější spojovat se s většími. Lidovci, TOP 09 či STAN se podle průzkumů pohybují kolem požadovaného minima, a proto nemají důvod z dohodnutých svazků odcházet.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video