Soud v kauze Rath: Manželé Kottovi dostali 7,5 roku
Proti rozsudku se na místě odvolali dva obžalovaní, zbylí si ponechali lhůtu. Případem se tak bude zabývat pražský vrchní soud. Případ samotného Ratha se bude projednávat zvlášť.
Jak uvedl soudce Robert Pacovský, exředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel a exnáměstek krajských nemocnic Petr Kott byli hlavními organizátory korupce. Právě díky nim vyhrávaly tendry stále ty samé firmy - Puro-Klima, Hospimed a B. Braun Medical. K manipulaci docházelo s vědomím Ratha, který inkasoval provize.
Rath: Rozsudek ignoruje důkazy, je to monstrproces
David Rath rozsudek vnímá jako „politický monstrproces“. Považuje to za výraz soudcova ignorování důkazů, ty totiž podle něj svědčí o opaku. Bývalý středočeský hejtman je obžalován ve stejné kauze, o jeho případu bude soud rozhodovat odděleně. Rath řekl, že pokud jeho věc zůstane u stejného soudce, očekává obdobný trest. Doufá proto, že je stále šance dostat jeho případ „k jinému, nezávislému soudu“.
Tendry se prý týkaly opravy staveb a modernizaci několika nemocnic. Podle státního zástupce Petra Jiráta získali Kottovi na úplatcích několik desítek milionů korun. Proto také pro ně navrhoval nejvyšší tresty ze všech - osm až devět let vězení a propadnutí majetku. Policie jim zabavila zhruba 30 milionů korun.
Manželé Kottovi se z vyhlášení rozsudku omluvili, stejně jako někteří další obžalovaní. Soud kvůli průtahům vyčlenil zvlášť případ Ratha a Lucie Novanské, která údajně podezřelé tendry pořádala. „Pokud by tady pan doktor Rath seděl, tak by se mu to rozhodně neposlouchalo dobře,“ řekl Jirát. Podle Ratha nebylo možné zakázky ovlivnit, protože byly pod vícenásobnou kontrolou. Hlavní líčení je podle něj politický proces.
| Dosavadní tresty v kauze Davida Ratha: | |
|---|---|
| Petr Kott | 7,5 roku nepodmíněně, propadnutí majetku |
| Kateřina Kottová (Pancová) | 7,5 roku nepodmíněně, propadnutí majetku |
| Tomáš Mladý (manažer Konstruktivy Branko) | 5 let nepodmíněně, peněžitý trest (500 tisíc) |
| Pavel Drážďanský (manažer Konstruktivy Branko) | 5 let nepodmíněně, propadnutí majetku (2,5 milionu korun) a zákaz činnosti |
| Martin Jireš (předseda představenstva firmy Puro Klima) | 5,5 roku nepodmíněně, propadnutí majetku (přes 2,2 milionu) a zákaz činnosti |
| Jindřich Řehák (jednatel firmy Hospimed) | 5,5 roku nepodmíněně, peněžitý trest (1 milion) |
| Jan Hájek (manažer firmy B. Braun Medical) | 3 roky podmíněně s odkladem 4 let, peněžitý trest |
| Václav Kovanda (manažer firmy Pohl) | 3 roky podmíněně s odkladem 4 let, peněžitý trest (500 tisíc) |
| Ivana Salačová (ředitelka stavební firmy FISA) | 3 roky podmíněně s pětiletým odkladem, peněžitý trest (1 milion), zákaz činnosti |
| David Rath | rozsudek v květnu |
| Lucia Novanská | rozsudek v květnu |
Tresty pro manažery: od podmínek až po 5,5 roku
Manažeři zdravotnických firem Martin Jireš a Jindřich Řehák dnes dostali od soudu v kauze bývalého poslance Davida Ratha 5,5 roku vězení. Dalšímu manažeru Janu Hájkovi udělil soud tříletý podmíněný trest. Soudce Robert Pacovský uvedl, že se manažeři podíleli na korupci při veřejných zakázkách týkajících se modernizace několika nemocnic ve Středočeském kraji.
Pětiletý trest vězení soud udělil manažerům firmy Konstruktiva Branko Pavlu Drážďanskému a Tomáši Mladému za korupci v kauze bývalého poslance Davida Ratha. Další manažer společnosti Pohl Václav Kovanda dostal tříletou podmínku. Podle soudu se manažeři stavebních společností podíleli na uplácení při veřejných zakázkách na opravu zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivicích.
Saláčová odešla s podmínkou
K soudu dnes jako jedna mála dorazila Ivana Salačová, která nakonec dostala tříletý podmíněný trest s odkladem až na pět let. Soudce jí uznal jako spolupracující obviněnou, protože se jako jediná přiznala. Přesto musí ještě zaplatit pěněžitý trest ve výši milion korun.
„Jsem víceméně spokojená s tím, že jsem dostala podmínku a nebudu říkat, že ne,“ uvedla po vynesení rozsudku Salačová. Peněžitý trest ve výši jeden milion korun označuje za bolestivý, prohlásila. „Výpověď před soudem i její poslední z přípravného řízení soud hodnotí jako úplnou a pravdivou,“ řekl soudce Krajského soudu v Praze Robert Pacovský.
Věrohodně podle něj popsala, jak se odehrály manipulace s tendry na opravu gymnázia v Hostivici a zámku Buštěhrad. Její výpověď přitom prý nestojí osamoceně, ale souvisí s dalším dokazováním. „Ve všech skutečnost je její výpověď podporována
V řadách pro veřejnost byla vidět Novanská a jeden z Rathových advokátů Adam Černý. Rozsudek sledovalo zhruba 60 lidí, většinou zástupci médií.
| Kauzu Rath odstartoval policejní zásah v květnu 2012 |
|---|
| Výběr hlavních událostí v případu Davida Ratha, který je spolu s dalšími obžalovaný z korupce (žalobce dnes soudu navrhl tresty pro část obžalovaných): |
| 2012: 14. května - Poslance ČSSD a středočeského hejtmana Ratha zadržela policie u domu ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové v Rudné u Prahy. U sebe měl sedm milionů korun. 15. května - Státní zástupkyně oznámila, že Rath byl obviněn z přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku. Policie začala stíhat další lidi, mimo jiné exposlance ODS a Rathova spolupracovníka Petra Kotta, Pancovou a šéfy dvou stavebních firem. 16. května - Soud poslal Ratha do vazby. Poslanec rezignoval na funkci krajského zastupitele a tím na funkci středočeského hejtmana, vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát si ponechal. 5. června - Sněmovna souhlasila s Rathovým stíháním. 18. července - Policie doručila do Sněmovny žádost o možnost stíhat Ratha kvůli údajné korupci při nákupu vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici. 20. srpna - Soud stanovil Rathovi pro propuštění z vazby kauci 14 milionů korun. Nadřízený soud ale rozhodnutí zrušil. 7. září - Sněmovna vydala Ratha k dalšímu trestnímu stíhání. |
| 2013: 1. března - Protikorupční policie navrhla obžalovat Ratha a deset jeho spoluobviněných. 15. března - Soud rozhodl o Rathově propuštění z vazby na dvoumilionovou kauci. Odvolací soud však rozhodnutí zrušil. 5. dubna - Státní zástupce podal soudu obžalobu na Ratha a deset spoluobviněných. 7. srpna - Kauzu začal projednávat Krajský soud v Praze. Rath zopakoval, že se žádného trestného činu nedopustil; vinu odmítli Pancová i Kott. Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k soudnímu řízení jako poškozený, ministerstvo financí se s nárokem na náhradu škody nepřipojilo a také zástupce Středočeského kraje oznámil, že kraj se k trestnímu řízení nepřipojí, protože není schopen vyčíslit škodu. 5. listopadu - Nejvyšší soud rozhodl, že trestní řízení s Rathem může pokračovat, protože ho nechrání poslanecká imunita. 11. listopadu - Vrchní soud propustil Ratha z vazby. |
| 2014: 2. ledna - Ústavní soud rozhodl, že justice při prodlužování vazby porušila Rathova základní práva. V únoru 2015 přiznalo ministerstvo spravedlnosti Rathovi nárok na odškodnění. 17. prosince - Rath neuspěl s ústavní stížností na údajnou podjatost soudce Roberta Pacovského, který řeší jeho případ. |
| 2015: 9. ledna - Rath neuspěl u odvolacího soudu se žádostí o vrácení milionů zabavených v roce 2012 při domovní prohlídce. 5. února - Soud vyloučil k samostatnému projednání případy Lucie Novanské, Pavla Drážďanského a Tomáše Mladého. Důvodem byly zdravotní a jiné problémy jejich advokátů. Mladého s Drážďanským soud posléze vrátil zpět do původního hlavního líčení, z něhož naopak ze zdravotních důvodů vyloučil Ratha. 4. března - Žalobce navrhl pro Kotta a jeho manželku Kateřinu (dříve Pancovou) trest osm až devět let vězení a propadnutí majetku. Pro Ivanu Salačovou navrhl žalobce podmínku za spolupráci při vyšetřování. Pro ostatních šest obžalovaný žádá dva až šest let vězení, nebo podmínky. |
