Soud v Lucembursku povolil Diag Human exekuci účtů České republiky

Spor mezi českým státem a Diag Human se točí kolem státní zakázky na obchod s krevní plasmou

Spor mezi českým státem a Diag Human se točí kolem státní zakázky na obchod s krevní plasmou Zdroj: Profimedia.cz

Spor mezi českým státem a Diag Human se točí kolem státní zakázky na obchod s krevní plasmou
Spor mezi českým státem a Diag Human se točí kolem státní zakázky na obchod s krevní plasmou
3
Fotogalerie

Kauza Diag Human je opět na scéně. Nejvyšší soud v Lucembursku začátkem června rozhodl o potvrzení svého dřívějšího nálezu, který povolil obstavit majetek českého státu. Firma Čechošvýcara Josefa Šťávy tak vlastně může provést exekuci českých účtů, které má stát v lucemburských bankách. Verdikt soudu potvrdil deníku E15 právní zástupce Diag Human Jan Kalvoda. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch sdělil, že jeho rezort verdikt analyzuje a chystá další kroky.

O co jde? Spletitá kauza kolem společnosti Diag Human se táhne roky. Její prapůvod leží v roce 1992 u tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara a jeho nepříznivého výroku, kvůli kterému sešlo z obchodu s krevní plazmou, o nějž Diag usiloval. Za ušlý zisk musel stát po prohrané arbitráži v roce 1997 zaplatit Šťávově firmě náhradu škody ve výši 327 milionů korun. Nebylo to vše. Arbitráž z roku 2008 přiznala Diagu náhradu škody ve výši 8,9 miliardy korun, která denně narůstá o úroky ve výši 1,3 milionu. Tyto peníze ale dosud vyplaceny nebyly.

„Neplatný rozhodčí nález proti Česku z roku 2008 se společnost Diag Human snaží v zahraničí vykonat od roku 2011. Pouze Lucembursko tento nález uznalo, zatímco soudy sedmi dalších států v Evropě a v USA prohlásily nález za neplatný a nevykonatelný,“ řekl deníku E15 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Následovaly ale další soudy. Před rokem Česká republika neuspěla u Nejvyššího soudu v Lucembursku s kasační stížností proti verdiktu z roku 2017, podle kterého Diag mohl po Česku vymáhat svůj nárok přesahující 13,5 miliardy korun. Na základě tohoto rozsudku pak firma mohla usilovat o exekuci majetku České republiky až do této výše. Firma zároveň nechala obstavit několik desítek bankovních účtů vedených na Českou republiku, z nichž by mohla požadované peníze získat. Přišlo odvolání státu a další rok jednání.

Na začátku června letošního roku došlo k posunu. Lucemburský soud rozhodl znovu a vydal takzvané potvrzení platnosti svého nálezu. Jde o potvrzení obstavení majetku ČR, o němž bylo rozhodnuto už v roce 2011. „Ano, oběma stranám bylo doručeno rozhodnutí o takzvaném Validation,“ potvrdil právní zástupce Diagu Jan Kalvoda. To, jaký bude další postup společnosti, však nekomentoval. „Ministerstvo ve spolupráci s právními zástupci analyzuje případné opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí,“ řekl šéf úřadu Adam Vojtěch.

Rozhodnutí o exekuci účtů Česka u dvou bank je přitom předběžně vykonavatelné bez ohledu na možné opravné prostředky. Exekuční proces pak může pokračovat na dalších účtech země v dalších 54 bankách.

„Rozhodnutí vydaná lucemburskými soudy se týkají pouze účtů vedených u bankovních subjektů v Lucembursku a žádné prostředky jimi dotčeny nebyly,“ tvrdí ministr Vojtěch. Podobně reagoval i úřad zodpovědný za státní pokladnu. „Ministerstvo financí nemá v lucemburských bankách vedeny platební účty. Nicméně přijalo preventivní kroky k tomu, aby došlo k vyloučení všech souvisejících rizik,“ odpověděl na dotaz deníku E15 ohledně účtů ČR vedených v Lucembursku mluvčí rezortu financí Zdeněk Vojtěch. Na doplňující dotaz, zda by se verdikt mohl týkat jiných aktiv, například dluhopisů, již ale nereagoval.

Přede dvěma lety v říjnu přitom ve sněmovně tehdejší ministr financí Andrej Babiš uvedl: „My jsme prohráli Diag Human v Lucembursku za 14 miliard. Já jsem ještě jako ministr financí stahoval naše aktiva na základě jednoho bezvýznamného dopisu, kde někdo napsal, že chce podnikat s krevní plazmou,“ uvedl tehdy před sněmovními volbami.

Nechtěné dítě – tedy letitý spor s firmou, o níž několik ministrů zdravotnictví prohlašovalo, že od státu už neuvidí ani korunu – má ve své agendě právě ministerstvo zdravotnictví. Už dříve na dotaz deníku E15 rezort uvedl, že se případu věnuje a prostřednictvím právních zástupců jak na našem území, tak v zahraničí dělá maximum pro ochranu zájmů a majetku ČR.

„S právními zástupci protistrany je udržován standardní procesněprávní styk v rámci soudních řízení,“ sdělila tehdy mluvčí rezortu Gabriela Štěpanyová. S tím ale právní zástupce Diagu úplně nesouhlasí. Firma podle Kalvody například nemá žádnou reakci na dopisy, které posílala přímo k rukám ministra Adama Vojtěcha stejně jako na Úřad vlády pro premiéra Babiše, ministryni financí Schillerovou či členům ústavně-právního a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

V dopisech, které má deník E15 k dispozici a o nichž již informoval dříve, Diag sděluje poslancům i ministru zdravotnictví, ministryni financí i premiérovi informace o splatné pohledávce za Českou republikou jako o výdaji státního rozpočtu 2019. Stejně tak v dopisech apeluje na zmíněné osoby, aby respektovaly rozsudky lucemburského soudu a došlo k úhradě závazků. Už tehdy ale oslovení poslanci deníku E15 řekli, že dopis sice dorazil, nicméně takovou věc sněmovna řešit nemůže a jde pouze o lobbistické pokusy věc ovlivňovat. „Je na vládě, aby se s Diag Human dohodla či soudila,“ uvedl tehdy předseda sněmovního výboru Marek Benda.

Zároveň Diag podle svého vyjádření už dříve nabídl státu možnost zastavit úročení, které denně naskakuje o částku 1,3 milionu korun. Ovšem bez reakce. „Skutečnost, že ministerstvo zdravotnictví neakceptovalo nabídku na zastavení úročení, které generuje miliardové náklady, je pro mě nepochopitelná,“ tvrdí expert na arbitrážní řízení a bývalý šéf mezinárodněprávního odboru ochrany investic ministerstva financí Radek Šnábl. Podle něj je právě tato skutečnost jedním z důvodů, proč mezi oběma stranami sporu není v současné době možné uskutečnit jakýkoliv úspěšný pokus o smírné řešení a narovnání.

„Kdyby se přitom byl stát schopen či ochoten s Diagem dohodnout, pravděpodobně by to vedlo k úspoře o narostlé úroky. To může vzhledem k době od vzniku nároku představovat až 80 procent částky, která je předmětem sporu,“ říká Radek Šnábl.

Šťávova firma vede se státem i další arbitráž

Spor o původně zmařené zakázce na obchod s krevní plazmou není jediným, který mezi českým státem a firmou Diag Human probíhá. V prosinci roku 2017 podal Diag Human na Česko žalobu u rozhodčího soudu, kde v mezinárodní arbitráži požaduje zhruba miliardu dolarů, v přepočtu 22,5 miliardy korun. V tomto případě jde o investiční nárok na základě bilaterální investiční dohody mezi Českem a Švýcarskem.

v říjnu obdrželo vyjádření žalující strany, muselo ve lhůtě reagovat. „Ano, již jsme odpověď odeslali,“ potvrdil na dotaz deníku E15 mluvčí rezortu Zdeněk Vojtěch. Naopak právní zástupce Diagu Jan Kalvoda odmítl kauzu komentovat. „Nejsem v této věci zproštěn mlčenlivosti,“ uvedl pouze s odkazem na probíhající řízení.

Podle pravidel mezinárodních arbitráží teď budou následovat další procedurální kroky. Rozběhla se čtyřtýdenní lhůta na výměnu dokumentů a dalších náležitostí. „Poté má žalobce další lhůtu pro odpověď, ve stejně dlouhé lhůtě pak následuje reakce žalovaného, která je zpravidla posledním písemným podáním před ústním jednáním,“ uvedl už dříve David Seidl, arbitrážní specialista kanceláře Squire Patton Boggs.

Ústní jednání obou stran již přímo před rozhodci může podle odborníků začít v polovině roku 2020. „Délka řízení se ale může značně prodloužit. A i vzhledem k procesním komplikacím se průměrná délka investiční arbitráže pohybuje mezi třemi a čtyřmi roky,“ dodává Seidl. Ovšem strana, která neuspěje v řízení, může pak zahájit akci vedoucí ke zrušení rozhodčího nálezu. Nejde však o rozhodčí nález v obchodní arbitráži z roku 2008 – ten soudem již nemůže být zrušen. V tomto případě jde o případný budoucí nález rozhodčího soudu v mezinárodním sporu. A to může trvat další rok až tři. Náklady státu se mohou šplhat k 60 milionům.