Sporným prodejem prášilských pozemků se zabývá i Nejvyšší soud, který řeší občansku žalobu na zneplatnění kupní smlouvy na pozemky, které velmi levně získal Zámiška. Právník z advokátní kanceláře Bakeš & partneři, který i přes svou minulost spojenou s prací pro StB získal v minulosti zakázky od Ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva zdravotnictví, či Lesů České republiky.
Doktor Zámiška v minulosti radil i prezidentu republiky, když byl členem Konzultativního právnického sboru Václava Klause. Právník má ale se sbory letité zkušenosti. O řadu let dříve, než byl v právnickém sboru prezidenta, pracoval ve Sboru národní bezpečnosti u rozvědky StB.
Zámiška je v Archivu bezpečnostních složek veden jako pracovník I. Správy SNB, hlavní správy rozvědky pro boj proti vnějšímu nepříteli s krycím jménem Hervert. Vyplývá to z kádrových rozkazů náčelníka I. Správy SNB z let 1987 – 1989. V dubnu roku 1987 byl osmadvacetiletý podpraporčík pohraniční stráže Miroslav Zámiška přeložen od útvaru 9600, který byl nejvyšším štábním stupněm pohraničních jednotek SNB, přímo k I. Správě SNB, tzv. rozvědvědky Stb.
Z archivu bezpečnostních složek také vyplývá, že Zámiška nastoupil do funkce referenta s platem 2750 korun a funkčím příplatkem 600 korun. Z dalších záznamů archivu bezpečnostních složek je patrné, že v roce 1988 mu byl funkční plat zvýšen na 2800 korun. Zámiška zároveň povýšil na podporučíka. Jeho kariéra u rozvědky pokračovala i v posledním roce vlády KSČ, roce 1989. Tehdy již jako poručík Hlavní správy rozvědky StB bral 2900 korun.
