Sporný vládní zákon o šumavském parku jde dál

ilustrační foto

ilustrační foto

Poslanci dnes přes kritiku části opozice podpořili další projednávání sporného vládního návrhu zákona o Národním parku Šumava. Koalici s tím pomohli zástupci KSČM, podle nichž by podoba zákona měla být upravena ve sněmovních výborech. Poslanci dnes rozhodli o tom, že normu před dalším schvalováním posoudí výbory pro životní prostředí, zemědělský a pro veřejnou správu.

ilustrační fotoilustrační foto

Navrhla to komunistická poslankyně Kateřina Konečná po dohodě s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS). Její návrh, aby výbory měly na projednání normy jen 30 místo obvyklých 60 dnů, ale dolní komora odmítla. Úsilí poslance ČSSD Robina Böhnische, aby byl vládní návrh zamítnut nebo vrácen k přepracování, mělo příznivce v podstatě jen mezi sociálními demokraty, zástupci Věcí veřejných a národními socialisty.

Ministr vládní podobu hájil mimo jiné s tím, že byla předložena po diskusích s odborníky či zástupci šumavských obcí, jimž zvětší možnost jejich rozvoje. „Tento zákon tak, jak je předložen, je posunem vpřed. Zvětšuje oblast, která má být ponechána volnému běhu přírody, stanovuje jasná pravidla a dává stabilitu šumavskému regionu. Všechny tyto tři aspekty by měly být naším společným cílem,“ prohlásil Chalupa.

Návrh má rozšířit rozlohu nejpřísněji chráněné první zóny parku ze 13 na 26,5 procenta, přičemž v bezzásahovém režimu má být oproti současným 30 procentům 22 procent plochy parku. Konkurenční návrh Plzeňského kraje má rozsah první zóny zvýšit na 16 procent plochy parku, zatímco vědci požadovali až 30 procent.

Rozloha druhé zóny má být 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. V druhé zóně se podle návrhu bude hospodařit šetrně vůči přírodě. Obyvatelé s trvalým pobytem na území národního parku by mohli podle návrhu vstoupit bez povolení do první zóny parku i mimo vyznačené cesty.

Ekologové: První zóny by se měly rozšířit na 52 procent

Podle ekologů je norma v rozporu se zásadami ochrany přírody, krajiny a biodiverzity. Zredukuje prý oblasti ponechané přírodě. Naopak proti úmyslu rozšířit první zóny s bezzásahovými oblastmi až na třetinu plochy parku vznikla petice, za kterou se postavil i Senát.

Ekologové a vědci chtějí zvětšit první, nejvyšší zónu ochrany na 52 procent území, plná polovina parku by přitom byla bezzásahová. Pozměňovací návrh představili zástupci Hnutí Duha a přírodovědci Univerzity Karlovy jako alternativu ke kritizovanému návrh ministerstva životního prostředí.

Ministerstvo chce normou nastavit jasná pravidla pro fungování parku. Ekologové ale upozornili, že ministerský návrh sice počítá se zvětšením první zóny, podíl bezzásahového území se ale zmenší. Vzácné lokality jsou prý v ohrožení.

Ekologům se nelíbí ani vymezení první zóny tak, jak ji navrhuje ministerstvo, na základě vědeckého mapování proto vytvořili vlastní plán první zóny. „V některých místech byly do první zóny zahrnuty desítky let staré lesy, vzniklé samovolně v opuštěných vojenských prostorech. Naopak z ní byla vyřazena byť i přírodně cenná území v okolí obcí a v pásmu na hranici národního parku kvůli ochraně okolních hospodářských lesů před kůrovcem,“ uvedli dnes ekologové na tiskové konferenci.

Ekologové navrhují polovinu parku ponechat divoké přírodě, na dvou procentech bezlesí v první zóně by pak byla umožněna nutná péče kvůli ochraně vzácných rostlin, například na orchidejových loukách. Druhá zóna, kde by bylo umožněno šetrné lesní hospodaření, by tvořila 42,9 procenta plochy parku, třetí zóna pak 4,9 procenta. Pozměňovací návrh chtějí ve Sněmovně předložit poslanci Miroslav Petráň a Josef Novotný (oba VV).

Jiří Mánek: Vytvořit na Šumavě přírodu potrvá stovky let

Jakub Hruška: Na Šumavě může být národní park, anebo vzorný lesní závod