Samotná škoda celému ČSTV je podle svazu ale ještě vyšší, a to 2,149 miliardy korun, žalobou na Hušáka se tak ČSTV domáhá jen zčásti. Samotná žaloba má 44 stran a má přes sto stran příloh. Její zpracování je také podle ČSTV důvodem, podání trvalo tak dlouho. Připojit se k žalobě zvažují i další sportovní organizace, například Autoklub či Sokol. Žalobu ČSTV podává po dvou letech od prohlášení konkurzu na dříve monopolního provozovatele číselných loterií v Česku.
Podle předsedy ČSTV Miroslava Jansty ale není Hušák jediným viníkem. „To, že jsme téměř ztratili monopolní firmu, není vinou jen Hušáka, ale i tehdejšího vedení ČSTV (v čele s Pavlem Kořanem, pozn. aut.),“ uvedl Jansta. Na Kořana ale žalobu svaz nepodává. „Toho můžu žalovat jen za Kořanovo působení jako zaměstnance, tedy za čtyřnásobek platu, tedy asi půl milionu. Což je symbolická žaloba,“ uvedl Jansta.
Odvolání se nekonalo
Hospodaření Sazky se dá podle Jansty rozdělit na dvě období – do výstavby O2 areny a po ní. Zlom nastal tehdy, kdy se původní odhad nákladů na výstavbu arény pro 18 tisíc lidí vyšplhal ze 2,75 miliardy na více než devět miliard. Tehdy poprvé – tedy kolem roku 2004 - měl být Hušák vedením ČSTV podle nynějšího šéfa svazu z čela Sazky odvolán, neboť takový nárůst je proti smyslu péče řádného hospodáře.
Situace, kdy měl být Hušák odvolán, nastaly podle Jansty ještě dvě. Podruhé ve chvíli, kdy se rozpadl bankovní klub, který stavbu O2 areny úvěroval a začaly potíže se splácením. „Potřetí měl být odvolán jednoznačně poté, co banky začaly prodávat své závazky a začalo být jasné, že se Sazka stává snadnou kořistí (v roce 2011, pozn. aut.). Vedení ČSTV (v čele s Pavlem Kořanem, pozn. red.) ale i tehdy stále chránilo Hušáka,“ uvedl Jansta.
Ke krachu Sazky podle právníka Aleše Rozehnala ale přispěly i další věci, nejen neschopnost splácen úvěr na výstavbu areny. Vedly k tomu neúspěšné pokusy proniknout na zahraniční trhy, projekt centrálního loterijního systému s videoloterními interaktivními terminály Starport, který vedl k další ztrátě půl miliardy korun, poradenské služby spojené s neúspěšnou snahou získat podíl na ukrajinském loterním trhu ve výši 111 milionů, nákup nemovitostí jako například zámečku Rabštejn a uměleckých děl.
Hušákův milonový plat
Velkou roli hrály i mzdové náklady na plat Hušáka, který jen v roce 2010, kdy již Sazka začala mít potíže se splácením, dostal 50 milionů za rok. Jeho mzda od roku 2004, kdy byla postavena O2 arena, dostal přes 300 milionů korun. Jen náklady na oblečení jeho tajemníka činily 150 tisíc korun ročně, pronájmy na soukromé letadlo v roce 2010 se vyšplhaly na deset milionů včetně dopravy na Hušákovo sídlo na Mallorku. Moderátor Leoš Mareš pak dostával měsíčně milion korun za pomoc jako například, že osobně prodával prodej vstupenek a podobně. „Odpovědnost pana Hušáka za zmaření investice a ztrátu akciové podílu ČSTV jednoznačně existuje,“ uvedl Rozehnal.
Vedení ČSTV dnes navíc podalo dodatek k trestnímu oznámení z loňského roku. „Trestní oznámení se týká jednání, které zákon charakterizuje jako trestný čin, a to úvěrového podvodu. Dnes jsme doplnili tři skutky – poškozování cizích práv, trestní čin vzetí úplatku a trestný čin zvýhodnění věřitele,“ uvedl Jansta.
