Stát by měl mít podíl v těžební společnosti, tvrdí krajská rada
Severní energetická vlastní důl Československé armády (ČSA), který by se bez prolomení limitů spojeného s bouráním domů musel zavřít kolem roku 2022. Firma by podle zástupce rady Richarda Falbra převedla na stát například 51 procent. „Tím by stát získal vliv na to, co se v ní bude dít dál a co se bude s těžbou dít dál,“ řekl. Předseda vlády se podle něj k návrhu konkrétně nevyjádřil. „Připomněli jsme, že to stojí za úvahu,“ doplnil Falbr.
Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová řekla, že firma s podobným nápadem přišla již za vlády Petra Nečase (ODS). Tehdejšímu ministrovi průmyslu Martinu Kubovi (ODS) se prý myšlenka líbila, nebyla ale realizována. „Za nás můžu říct, že jsme už ministru Kubovi nabídli společný podnik, kde by měl stát svoji účast, těžař svoji účast a dohadovali by se nejen na tom, jak těžit, ale i kam to uhlí směrovat. Naše podmínka byla, že více peněz z těžby nerostu zůstane v regionu,“ uvedla. Podle ní nápad za Severní energetickou stále platí.
Rada podporuje prolomení limitů, premiér to odmítá
Zástupci Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje jsou pro úplné prolomení limitů. Hlavním argumentem je očekávaný růst nezaměstnanosti při ponechání limitů v současné podobě. Podle analýz rady je ohroženo 12 tisíc pracovních míst, což by nezaměstnanost na Mostecku zvedlo na 20 procent. „Jde o to, aby se Most postupně neproměnil v město duchů, protože řada obyvatel svou budoucnost nespojuje s městem Most, pokud dojde k zániku pracovních míst,“ řekl Falbr. Schůzky se podle něj zúčastnil i šéfporadce a bývalý premiér Vladimír Špidla.
Premiér Sobotka kvůli uhlí v severních Čechách nadále domy bourat nechce. Vláda by podle něj měla zřídit sociální fond, který bude financovat aktivity k omezení sociálních a ekonomických dopadů zastavení těžby na život lidí na Mostecku. Premiér navrhne, aby fond dostával část peněz získaných plánovaným zvýšením poplatků za těžbu nerostů. „Není možné jenom říci, přestaneme těžit na dole ČSA, a nestarat se o to, co to bude znamenat pro region z hlediska nezaměstnanosti a sociálních dopadů,“ řekl Sobotka.
Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany | Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany
Paparega: Vládě ukážeme, jaké dopady její rozhodnutí může mít
Mostecký primátor Jan Paparega uvedl, že dnešní schůzka navázala na pondělní jednání tripartity. „Panu premiérovi jsme nabídli, že je pozveme na výjezdní zasedání vlády, aby se přijeli na Mostecko podívat, v jaké situaci je region nyní a jaké dopady jejich rozhodnutí může mít,“ řekl. Jednání by se podle něj mohlo uskutečnit v dubnu.
Tripartita se v pondělí neshodla na žádné z variant prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Do konce června chce mít zprávu o sociálních, ekonomických a bezpečnostních dopadech jednotlivých možností. Zatímco odboráři a zástupci zaměstnavatelů po úplném uvolnění volají, v celé vládě prolomení limitů podporu nemá.
Ve hře je i částečné prolomení
Ministerstvo průmyslu zpracovalo čtyři varianty. Vedle úplného prolomení či naopak úplného zachování je ve hře uvolnění v dole Bílina. Ministr Jan Mládek navrhuje posunutí limitů tam a částečně i v dole ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Proti jsou obyvatelé, ekologické organizace a Strana zelených. Proti prolomení limitů je vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Materiál o limitech doplňuje spolu s dokumentem o rozvoji jaderné energie aktualizovanou státní energetickou koncepci. Podle záměru chce Česko v budoucnu využít hlavně jádro a hnědé uhlí, odklání se od obnovitelných zdrojů a plynových elektráren.