Stát chce omezit peníze na spolupráci vědců a firem

Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj

30. dubna 2014 · 07:04

Růst veřejných i soukromých výdajů na výzkum a vývoj, který trval v letech 2005 až 2012, se zastavil a má začít klesat. Tedy v případě, že stát ještě více seškrtá podporu společných projektů vědců a firem, které přenášejí poznatky z laboratoří do každodenního života. Přitom zájem o takovou spolupráci se po dokončení šesti velkých a více než čtyřiceti regionálních badatelských center, jejichž vznik podpořil Brusel desítkami miliard korun, výrazně zvýší.

„Přestože potenciál poptávky po projektech veřejné sféry s podnikatelskými subjekty vzroste až o čtvrtinu, stát chce v příštích dvou letech snížit prostředky na jejich podporu. Ve srovnání s rokem 2012 více než o jednu miliardu, což je o čtvrtinu méně. To znamená, že se nůžky zcela zásadně rozevřou,“ řekla deníku E15 šéfka Technologické agentury ČR Rut Bízková.

Zatímco předloni stát podpořil spolupráci vědeckých pracovišť a firem částkou 4,1 miliardy, letos agentura hospodaří s 2,9 miliardy a napřesrok má dostat ještě o 120 milionů méně. Momentálně je na stole rovných tisíc žádostí o nové projekty, uspokojeno však může být podle Bízkové jen 160 z nich. „Pokud stát nevynaloží více peněz, nebudou do výzkumu a vývoje investovat ani podniky,“ dodala.

EU dotuje výstavbu, ale nepřispívá na fungování

Problém je také v tom, že i když EU dotovala výstavbu vědeckých center, jako je třeba obří laser ELI v Dolních Břežanech u Prahy, na jejich provoz přispívat nebude. Pokud si na sebe alespoň částečně nevydělají přetavením výzkumu do praxe, značně zatíží státní rozpočet. „V případě, že se rozpočet na výzkum, vývoj a inovace nezvýší, během několika let mohou některá z nich zmizet,“ obává se předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Třeba platy vědců v těchto centrech jsou o desetitisíce korun vyšší než jejich kolegů v jiných českých institucích. „Postavit a vybavit budovy z evropských peněz je to nejjednodušší. Složitější je zajistit udržitelnost center,“ podotýká Drahoš.

Podle Rut Bízkové vzniká obrovská nabídka výzkumných služeb. „Buď bude využita firmami, anebo se bude rozvíjet sama pro sebe. Pokud budou tato excelentní pracoviště bádat, aniž by přinášela výsledky pro praktické uplatnění, jejich fungování bude muset plně hradit stát. Ten to ale nebude schopen financovat. A ani není jasný důvod, proč by to měl dělat,“ poznamenala.

Pomoci by mohly právě projekty Technologické agentury. Ta je v současnosti jedinou státní institucí, která má podporu spolupráce výzkumných organizací a firem přímo na starost. Nahrazuje deset kapitol státního rozpočtu, které donedávna peníze na tyto účely přerozdělovaly. Především šlo o ministerstvo průmyslu a obchodu. „Přitom o několik stovek milionů vyšší rozpočet, který pro příští rok požadujeme, by byl stále nižší než objem prostředků, jímž dříve toto ministerstvo disponovalo,“ konstatovala Bízková.

Tahounem výzkumu a vývoje jsou firmy
Nebýt firem, ať už s tuzemskými či zahraničními vlastníky, patřilo by Česko ve výdajích na výzkum a vývoj mezi nejméně vyspělé členy evropské osmadvacítky. Podle studie ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně se objem těchto výdajů v letech 2005 až 2012 zvýšil z necelých 40 na více než 70 miliard korun. A z toho každoročně více než polovinu dodal právě soukromý sektor. V současnosti však celková čísla už tolik optimismu nevzbuzují. Státní výdaje loni a letos stagnují, což se může negativně projevit na investičním apetitu podnikatelů.
Odborníci se shodují, že v uvedeném období se badatelům dařilo. Stát hradil především základní výzkum a vývoj, ten aplikovaný v mnohem větší míře ležel na bedrech privátních společností. „Tyto skutečnosti jsou velice pozitivní a málo se o nich mluví. Vzniká pak dojem, že spolupráci výzkumných organizací a firem podporuje pouze stát, což není pravda. Firmy investují do této oblasti mnohem více než státní instituce,“ uvedla šéfka Technologické agentury ČR Rut Bízková.
Ze studie dále vyplývá, že kontinuálně rostly výdaje na výzkum a vývoj v malých firmách s domácími vlastníky, k nimž se v posledních letech přidaly i středně velké podniky. Nejvíce však investovaly koncerny se zahraničními majiteli, u nichž se objem vynaložených prostředků zvýšil ze sedmi na 15 miliard ročně.
Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj
Ruku v ruce s tím byli postupně nabíráni noví zaměstnanci. Zatímco v roce 2005 pracovalo ve výzkumu a vývoji 43 tisíc lidí, předloni už jich bylo 60 tisíc. Podíl pracovníků v podnikatelském sektoru byl po celou dobu zhruba poloviční a postupně vzrostl o 50 procent. Na investice i nábor nových sil měla v letech 2008 až 2009 negativní vliv hospodářská krize. Podle studie se však projevila pouze u firem s tuzemskými vlastníky.
Nutnost navazovat užší spolupráci veřejného a soukromého sektoru, která se výrazně podílí na prosperitě původních členů EU, zachytil i Český statistický úřad. Rovněž podle jeho zjištění tvoří nejdůležitější zdroj financování tuzemského výzkumu a vývoje podnikatelé. Například v roce 2011 se na celkových výdajích 70,7 miliardy korun podíleli 47 procenty. Až na druhém místě se 37 procenty skončil stát, zbytek připadl na zahraniční zdroje. Mezi odvětví, která do této oblasti nejvíce investují, patří tradičně strojírenství a letecký průmysl.