Celkové příjmy rozpočtu dosáhly 887,6 miliardy koruna meziročně tak stouply o 5,8 procenta. Rozpočtový plán ale počítal s posílením příjmů o 7,6 procenta. Na růstu se nejvíce podílely nedaňové a kapitálové příjmy.
Stále se naopak nedaří dosáhnout předpokládaných daňových příjmů, a to především při výběru DPH. Na ní stát vybral necelých 175 miliard a loňský rok tak překonal jen o 3,1 procenta. Rozpočet ovšem počítal s růstem o více než 15 procent. „Za nízkým meziročním růstem i nízkým plněním stojí zejména pokles spotřeby soukromého sektoru a mimořádný vliv týkající se změny legislativy,“ vysvětluje ministerstvo. Neochota lidí utrácet je prý způsobena jejich opatrností kvůli hospodářskému vývoji v Evropě.
Ministerstvo financí tak nadále varuje, že rozpočtový deficit ve výši 105,3 miliardy je v ohrožení. Navýšit by jej mohly i výplaty prostředků žadatelům o dotace z evropských fondů. EU sice Česku obnovila výplaty z Operačních programů Životní prostředí a Doprava, že kterých na konci října přiteklo 22 miliard, i tak ale peníze do Česka přicházejí později, než je stát musí žadatelům vyplatit. „Rozhodovat se bude zejména na konci roku, který je tradičně v hospodaření výrazně záporný,“ myslí si hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko.
Úřadu Miroslava Kalouska se na druhou stranu v říjnu podařilo ušetřit na výdajích. Ty celkem dosáhly 938,9 miliardy korun. Meziročně stouply o 0,9 procenta, zatímco rozpočet předpokládal růst o 3,4 procenta.
