Podle brněnského krajského soudu stát v letech 2011 a 2012 vypočítával platy soudců z průměrné mzdy ve veřejné sféře, která v sobě zahrnovala i částečné úvazky, a proto byla nižší, než být měla. Třeba v roce 2011 stát jako základ výpočtu bral průměrnou mzdu 22 739 korun, podle brněnského soudu to mělo být 24 432 korun.
Proti rozsudku brněnského krajského soudu bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu, které ale nemá odkladný účinek, takže verdikt je pravomocný. Nejvyšší soud by měl o dovolání rozhodnout do několika měsíců.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková televizi řekla, že stát může být v dalších soudních sporech úspěšnější. Pokud by ale i další soudci se žalobami uspěli, mohlo by to státní pokladnu přijít na stovky milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí trvá na tom, že platy soudců vypočítává správně. Dělá to stejně už deset let.
Pokud by stát platovou základnu soudců zvýšil, týkalo by se to tří tisícovek soudců okresních, krajských a obou vrchních soudů a také Nejvyššího soudu, uvedla ČT. Zároveň by mohly vzrůst platy politiků. Pro příští rok by se totiž podle úvah premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) mohly mzdy politiků rozmrazit, a vypočítávaly by se tak podle stejného vzorce jako platy soudců.
