Podle zjištění BSA řada organizací z veřejného sektoru užívá určité množství softwaru nelegálně. Na rozdíl od firem a podnikatelů není pirátství motivováno snahou ušetřit, ale spíše neschopností mít nad softwarovou výbavou a licencemi kontrolu.
„Některé organizace jednoduše nemají přehled o tom, jaký software a kolik licencí kde nainstalovaly. Snadno pak mohou značnou část užívat pirátsky,“ uvedl Jan Hlaváč, mluvčí aliance BSA, která sdružuje klíčové výrobce softwaru.
Pokud vedení organizací a úřadů nebude na výzvu reagovat, zahájí BSA proceduru směřující k nápravě. „Vedení se pak může těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění,“ sdělil Hlaváč. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.
„Zatímco někde na legálnost softwaru úzkostlivě dbají, jinde je kontrola velmi laxní a nelegální software se užívá běžně. Většinou se o takových případech dozvíme od zaměstnanců či z blízkého okolí organizace,“ poznamenal Hlaváč.
V Česku se užívá pirátsky 35 procent softwaru a softwarové firmy tak ročně přicházejí o tržby v hodnotě 3,8 miliardy korun. Mezi nejčastěji užívaný nelegální software patří operační systémy a kancelářské aplikace Microsoft, antivirové programy Symantec či software pro grafiky Adobe a projektanty Autodesk.
:
Hlaváč připomněl, že letos začal platit zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. V případě, že bude firma stíhána za užívání nelegálního softwaru, zaplatí poškozeným výrobcům softwaru v průměru 286 tisíc korun. „Obvyklá kompenzace poškozeným softwarovým firmám se pohybuje mezi 500 a 700 tisíci korun,“ uzavřel Hlaváč.
