Podle ankety, v níž předsedovi České gynekologicko-porodnické společnosti Jaroslavu Feyereislovi odpovídala většina oddělení tohoto oboru, má 66 procent z nich potíže zajistit noční a víkendové služby. „Hlavním důvodem je v našem oboru nezájem absolventů o místa u lůžek a odchod lékařů do privátní sféry,“ říká Feyereisl. Porodníci se stále více bojí žalob.
Potíže, které mají nemocnice se zajištěním dostatečného množství lékařů, plynou i z toho, jak jsou lékaři přetěžováni. Podle zjištění Pavla Pafka, člena vedení České chirurgické společnosti, není 92 % přednostů chirurgických oddělení schopno zajistit provoz a zároveň dodržovat zákoník práce. Na jejich odděleních lékaři obvykle slouží tisíc hodin přesčasů za rok. Zákoník práce umožňuje 416 hodin přesčasů ročně. „Vyzývám paní ministryni (práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, pozn. red.), aby úřady práce kontrolovaly, jaký je stav v českých nemocnicích,“ řekl Pafko.
Podle poslance ODS Bohuslava Svobody není zvýšení platů lékařů hlavní řešení. Problém pro lékaře v nemocnicích jsou stres a přetěžování.
Plán na zlepšení
Lékařská komora žádá po vládě vytvoření plánu na zlepšení situace v českém zdravotnictví, především zvýšení plateb státu do zdravotnictví a zvyšování platů lékařů a zdravotních sester. „Česká lékařská komora ve svých aktivitách neustane,“ uvedl včera prezident ČLK Milan Kubek.
Mezi lety 2009 a 2012 narostl průměrný plat lékaře v nemocnicích, kde platí platové tabulky, o 25 procent na 61 tisíc korun měsíčně včetně příplatků za přesčasy. Nyní zdravotníci žádají během následujících tří let nárůst platů o 30 procent.
