Neutěšenou situaci dokládá rezignace vedoucího projektu vrtulníků Jiřího Vaníka, který byl ve funkci jen několik měsíců. „Jeho rozhodnutí všechny překvapilo. Přišlo v okamžiku, kdy byly odeslány žádosti vládám Francie, Itálie a USA o zaslání komplexních nabídek včetně logistiky a výcviku,“ uvedl nejmenovaný úředník. Dodal, že výpovědi podávají také experti z týmu, který zodpovídá za zakázku na nové radiolokátory.
Ještě hůř je na tom generální štáb. Zatímco ministerstvo se stará především o právní aspekty tendrů, vojáci specifikují technické parametry zbraní či zařízení a zdůvodňují je potřebami jednotek. Tedy přesněji řečeno měli by. „Když nedají přesné zadání, těžko můžeme provádět průzkum trhu a něco objednat,“ poznamenal jeden z civilních zaměstnanců, který se nákupy zabývá už řadu let.
Zvýšení tabulkových míst
Řešením má být podle informací deníku E15 navýšení tabulkových míst na štábu o necelou stovku lidí. Šéf rezortu Martin Stropnický má o poskytnutí dodatečných peněz dnes jednat s ministrem financí Andrejem Babišem (oba ANO).
Vláda nedávno schválila Stropnickému akviziční plán za 14 miliard korun, vrtulníky přijdou na dalších šest až deset miliard. Podle harmonogramu má být část zakázek odstartována ještě letos, s prvními dodávkami se počítá v roce 2017. To se však zdá nereálné. I proto, že podobně složité produkty se nevyrábějí na sklad.
Obrana spoléhá na obchody vláda–vláda
Při chystaném nákupu 3D radarů nebo víceúčelových vrtulníků upřednostňuje ministerstvo obrany mezivládní dohodu. Obchod je tak zpravidla uzavřen rychleji než při vypsání výběrového řízení, kde musí zadavatel zdlouhavě řešit námitky neúspěšných zájemců.
O postupu formou vláda–vláda se v souvislosti s vrtulníky už zmínil šéf rezortu Martin Stropnický. A že chce takto nakoupit i radiolokátory, vyplývá z dokumentu, do nějž měl deník E15 možnost nahlédnout. V materiálu je srovnáváno více zařízení. České armádě by nejvíce vyhovoval radar Ground Master francouzské firmy Thales a amerického Raytheonu nebo radar EL/M 2084 AD izraelské Elty.
Dražší radar navádí střely
Zatímco v prvním případě ministerstvo nemá informace o podpoře kontraktu mezi vládami, v tom druhém ano. I když je podle odborníků izraelský radar asi o 50 milionů korun dražší, dokáže kromě sledování objektů sloužit i jako zařízení pro navádění střel.
Otázka je, proč Stropnického podřízení s oběma zakázkami dosud váhali. Od loňského září, kdy zrušili společný radarový projekt V4, skoro nic neudělali. I o vrtulnících už přes rok jen hovoří. Teprve před prázdninami zaslali žádosti vládám Francie, Itálie a USA.
