Stropnický chce po Babišovi další miliardy, potřebuje je na nábor vojáků

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK/Stanislav Peska

ČTK
Ministerstvo obrany chce na příští rok proti navrženému rozpočtu navýšení o 2,1 miliardy korun, oznámil ministr Martin Stropnický (ANO). Původní návrh počítal pro obranu s 46 miliardami, po prvním kole jednání ministr financí Andrej Babiš (ANO) částku zvýšil na asi 47 miliard. Stropnický ale po Babišovi chce další peníze.

„Snažíme se, a jsme už tak na půl cesty, o další navýšení. Rádi bychom o 2,1 miliardy korun, to by pro nás bylo optimální,“ řekl Stropnický. Druhé kolo jednání s Babišem je podle něj naplánováno na 11. srpna.

„Šlo nám především o to, a na tom jsme se s ministerstvem financí dohodli poměrně rychle, abychom mohli rekrutovat další lidi, což je pro nás naprostá priorita,“ řekl Stropnický. Armáda se totiž dlouhodobě potýká s nedostatečným obsazením útvarů. Letos by do armády mělo přijít 1850 rekrutů, v příštích dvou letech každoročně 2000. Tisíc nových vojáků přitom znamená pro ministerstvo náklady kolem miliardy korun, uvedl Stropnický.

Letos úřad hospodaří s necelými 44 miliardami korun. Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Podle ministra to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard korun a o rok později asi 60 až 61 miliard. „Když se mě zeptáte, jaká je ta cílová částka v roce 2020, tak to je nějakých 73 miliard. Samozřejmě, měřeno dnešním rozpočtem, to je číslo poměrně divoké,“ poznamenal.

Stropnický zdůraznil, že pro armádu je důležitý pozvolný nárůst, aby prostředky dokázala utratit. Důležitá je ale podle něj také dlouhodobá jistota výhledu, aby se daly plánovat významné několikamiliardové zakázky.

Akviziční fond

Ministerstvo obrany proto chce jednat s kolegy z financí o vzniku akvizičního fondu, ve kterém by byly uloženy prostředky na konkrétní zakázky i třeba několik let a nebyly by vázány na konkrétní roční rozpočet. Úřad se v tom inspiroval předválečným Československem. Podle náměstka ministra obrany Daniela Koštovala je resort ochoten přistoupit na to, že by nad fondem mělo dozor ministerstvo financí. „Aby tu byl dostatečný pocit, že si s tím nebudeme hýbat, jak se ráno probudíme,“ poznamenal Koštoval.

Pro ministerstvo obrany je v této souvislosti také důležitá novela zákona o veřejných zakázkách. Podle Stropnického je v současné době v mezirezortním řízení a bylo k ní několik desítek připomínek. Obrana doufá, že po novele bude moct snadněji uzavírat některé důležité zakázky. V současné době se totiž některé z nich kvůli odvolávání účastníků značně protahují.

Stropnický by chtěl, aby ministerstvo v budoucnosti uzavíralo více dlouhodobých smluv s opcí. „Když používáte kamion X a máte jich 200 a jste s jimi spokojen a potřebujete dalších 50, tak, pro Kriste pane, proč máte soutěžit kamion Y,“ poznamenal s tím, že v takovém případě se zvyšují i náklady na servis a obsluhu. Armádě také vadí, že kvůli nutnosti vypisování veřejných zakázek nemůže snadno doplnit případné ztráty z boje nebo výcviku, například když by bylo zničeno bojové vozidlo Pandur.

Peníze, které má ministerstvo slíbeno navíc, půjdou na nábor nových vojáků. Armáda se totiž dlouhodobě potýká s nedostatečným obsazením útvarů. Nový náčelník generálního štábu Josef Bečvář proto personální otázku po svém nástupu označil za svou prioritu. Letos by do armády mělo přijít 1850 rekrutů, v příštích dvou letech každoročně 2000. Tisíc nových vojáků přitom znamená pro ministerstvo náklady kolem miliardy korun, uvedl Stropnický.

Úřad počítá s výrazným navyšováním rozpočtu i v příštích letech tak, aby bylo v roce 2020 dosaženo slíbeného 1,4 procenta HDP. Podle ministra to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard korun, o rok později asi 60 až 61 miliard a v roce 2020 by to mělo být 73 miliard. Zdůraznil, že pozvolný nárůst prostředků je pro armádu důležitý, aby dokázala peníze efektivně využít.