„Je to úplně zásadní. Česká republika připustila, abychom byli léta vláčeni po soudech v pozici žalovaných. Byla neustále zpochybňována naše aktivita a tím i celá revoluce. Nás všech se to velmi silně dotýkalo,“ řekl listu Dnes jeden z bývalých studentů Martin Laštovička.
Snášel musel z brněnské fakulty architektury v roce 1990 odejít. V následujícím roce podal žalobu na ochranu osobnosti, která směřovala proti tehdejším mladým adeptům architektury Jiřímu Slezákovi, Martinu Laštovičkovi a Zdeňku Hirnšalovi.
Právě oni se jako studentští vůdci na Vysokém učení technickém v Brně podepsali pod dokument vyjadřující nedůvěru Snášelovi. Jako důvod tehdy uvedli zneužívání politického postavení a „demagogické, arogantní a kariéristické vystupování“.
Soudy všech stupňů
Případem se opakovaně zabývaly soudy všech stupňů, několikrát to vypadalo, že se studenti skutečně budou muset omluvit. Nakonec ale krajský soud předloni změnil opačný verdikt Městského soudu v Brně a Snášelovu žalobu zamítl. Loni pak Snášel neuspěl s ústavní stížnosti, v níž uvedl, že tehdejší vyjádření studentů pokládá za urážlivé a nepravdivé, snižující jeho vážnost ve společnosti.
O nynějším požadavku studentů bude rozhodovat soud pro Prahu 2, píše deník. Navrhli text omluvy, v němž by bylo uvedeno, kvůli čemu se spor vedl, a konstatování, že Česko zasáhlo do jejich práva na důstojnost, čest a dobrou pověst.
Ministerstvo spravedlnosti poukazuje na to, že za průtahy už byli bývalí studenti odškodněni poté, co v jejich prospěch zasáhl v roce 2005 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Stát tak podle deníku přiznává soudní průtahy, ale odmítá, že by utrpěla pověst či čest studentů.
Studenti v minulosti za svůj přínos pro demokracii dostali Opletalovu cenu Univerzity Karlovy a ocenění rektora brněnské techniky.
