„Pozitivní zprávou je to, že stále objevujeme hodně nových rostlin, asi 2000 ročně, pro léky, potravu a další věci. Tou negativní je ale to, že vidíme výrazné změny zemského povrchu, způsobené především (zemědělskou) kultivací a trochu i klimatickými změnami,“ řekla agentuře AP vědecká ředitelka ústavu při Královské botanické zahradě Kathy Willisová.
Více než osm desítek vědců, kteří se podepsali pod zveřejněnou zprávu uvádí, že v současné době existuje na světě 391 tisíc druhů cévnatých rostlin (nepočítají mechy a řasy). Z nich 396 tisíc jsou kvetoucí rostliny, zbytek jehličnany, cykasy a kapradiny. Zemí, kde bylo v posledním desetiletí nalezeno nejvíce nových druhů, je se svými deštnými pralesy Brazílie, následují Austrálie a a Čína.
Podle zprávy 31 tisíc druhé rostlin člověk nějakým způsobem využívá, ať už pro lékařské účely (celkem 17 tisíc druhů) nebo jako potravinu (zhruba devět tisíc kusů).
| Co například odhalila studie |
|---|
| 2034 - tolik druhů cévnatých rostlin vědci objevili v roce 2015 |
| 31128 - tolik rostlinných druhů člověk využívá. 17810 z nich se používá v medicíně. |
| 2,3 milionu - tolik čtverečních kilometrů lesa zmizelo v roce 2015. |
| 21 procent - tolika rostlinných druhů hrozí vyhynutí, třetině z nich kvůli zemědělství |
Pětině rostlin ale zároveň hrozí zánik. Většinou je hrozbou zemědělství. Zpráva ale také varuje před chorobami rostlin, nebezpečím používání pesticidů a rizikem zavlékání invazivních druhů. Jistou roli hrají také klimatické změny.
Podle Willisové je prý ale ještě brzy na to přesně říct, jak velký je dopad klimatických změn na světovou vegetaci. To prý bude možné zjistit nejdříve kolem roku 2030. Většina světových ekosystémů se ale v posledním desetiletí změnila na povrchu z více než deseti procent, což je dáno klimatickými změnami a také změnami ve využívání půdy.
