Hlavní ekonomický přínos většího rozsahu divočiny lze podle autorů studie očekávat od rozvoje ekoturismu, jehož podíl na turistice roste v celém světě. Socioekonomické aspekty nebyly v případě parku doposud nikdy posuzovány a měly by být argumentem pro rozšíření bezzásahových zón, konstatovali přítomní vědci z Akademie věd ČR.
Ze statistik organizace Wild Wonders of Europe plyne, že turistika tvoří 12 procent světového HDP a z toho turistika v přírodě opět 12 procent. „Což je v evropských zemích významnější ekonomický faktor než například lesní hospodářství,“ komentoval to Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Turismus vynáší miliardy
V současné době vynáší turismus na Šumavě ročně téměř dvě miliardy korun. „Rostoucí podíl ekoturistiky by sice tento přínos až tak dramaticky nezvýšil, ale dal by větší prostor pro podnikání místních lidí,“ řekl Jakub Hruška z Centra výzkumu globální změny AV ČR.
Zároveň zdůraznil další ekonomický přínos parku: ekosystémové služby. „Jejich roční hodnota dosahuje až 44 miliard korun,“ řekl. Důvodem je čistší ovzduší, kvalitnější voda či její zadržování v krajině. Tento přínos se podle něj obvykle fyzicky nevyčísluje, ale jeho hodnota pro společnost je nesporná a podceňovaná, dodal.
Rozhodne nový ministr
Expertíza se zabývala srovnáním tří odlišných scénářů péče o šumavský park - pokračováním současného stavu; návrhem vědců a ekologů na rozšíření divoké přírody na polovinu parku a návrhem zákona, který loni předložil exministr životního prostředí Tomáš Chalupa a který by podle ekologů snížil hodnotu parku a rozvoj ekoturismu poškodil.
Jak se postaví nový ministr životního prostředí - pravděpodobně poslanec Richard Brabec z hnutí ANO - k ochraně NP Šumava, ekologové zatím netuší. Vycházejí pouze z toho, že staronový poslanec a člen výboru pro životní prostředí za ČSSD Robin Böhnisch byl velkým odpůrcem Chalupova návrhu.
Šumavská Kvilda bojuje s developery. Vzala si na pomoc národní park
