Ačkoliv zdražování potravin v Česku zpomaluje, rodinným rozpočtům se zatím příliš neuleví. Z lednových hodnot meziročního zdražení potravin o téměř 25 procent došlo v květnu ke snížení tempa růstu cen na 14,5 procenta. Mezi nejdražší položky v nákupním košíku patří nadále hlavně maso, chléb nebo cukr. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) kvůli vysokým cenám potravin zřídil mezirezortní pracovní skupinu, z vysokých cen i nadále obviňuje obchodníky.
Podle ministerstva zemědělství budou ceny potravin klesat, Nekula ale upozornil na vysoké přirážky obchodníků třeba u brambor. „V červnu dostávali zemědělci za každý kilogram brambor čtyři koruny, v obchodech se přitom cena pohybuje kolem 18 korun. Budeme i nadále pokračovat v tlaku na obchodníky i producenty, aby k tomuto nedocházelo,“ řekl na brífinku ministr.
Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta. Došlo tak ke zpomalení inflace z dubnových 12,7 procent. Meziměsíčně se podle Českého statistického úřadu ceny zvedly o 0,3 procenta. Podíl cen potravin na inflaci podle dat Českého statistického úřadu klesl z lednové hodnoty 4,4 procentního bodu na současných 2,7 procentního bodu.
Zástupci České obchodní inspekce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce budou i nadále vyhodnocovat stížnosti zákazníků na výpočty slev v obchodech nebo účtování cen na pokladnách. Ministerstvo v současnosti eviduje přes 200 takových podnětů. „Chtěl bych spotřebitelům poděkovat za jejich zájem o to, co, za kolik a v jaké kvalitě nakupují,“ uvedl Nekula. Všechny případy pochybení budou orgány došetřovat v rámci správních řízení.
Ministr za viníka vysokých cen potravin dlouho označoval obchodníky, podle šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ale k nepřiměřenému zvyšování marže u potravin nedocházelo. Ačkoliv podle ministerstva zemědělství probíhají schůzky s obchodníky pravidelně, podle nedávných zjištění Deníku N měly být vysoké ceny potravin jen okrajovým tématem. Nekula taky začátkem května sklidil kritiku za propagování slevy na mouku řetězce Lidl.
Pomoci proti zdražování má podle ministerstva zemědělství snížení sazby DPH na potraviny z původních 15 procent na 12. Snížení DPH o tři procentní body se ale nutně nemusí odrazit na konečných cenách pro zákazníky, protože část můžou obchodníci schovat do vyšší marže.
Podle ředitele Potravinářské komory ČR Miroslava Koberny je snížení DPH spíše symbolickým krokem. „Teoreticky se nižší DPH do cen promítne, ale tři procenta se ztratí, lidé si toho ani nevšimnou,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Překvapení v konsolidačním balíčku čekalo na výrobce nápojů. Vláda totiž oddělila sazbu DPH u potravin a nealkoholických nápojů. Nově bude na slazené a energetické nápoje platit sazba 21 procent, ministerstvo financí tím chce snížit spotřebu vysokokalorických nápojů v plastových jednorázových obalech. Přesun do vyšší sazby DPH se přitom dotkne také kojenecké vody a minerálek. Jedinou výjimkou v kategorii 12procentní sazby DPH zůstane nadále kohoutková voda.
