Nečekané výdaje státu na řešení uprchlické krize či na pomoc domácnostem s rostoucími cenami energií nedovolí ministerstvu financí uvolnit další desítky miliard korun na Národní plán obnovy, který má z drtivé většiny dotovat Evropská unie. Loni připravené projekty restartu české ekonomiky zasažené covidem proto velmi pravděpodobně čeká zásadní revize. Nově by se mohly týkat například integrace Ukrajinců do české společnosti.
„Plán měl vyjít na 180 miliard korun, ale přichystaly se projekty za 210 miliard. Když řeknete, že dáte dvě miliardy na cyklostezky a obce pak požadují dvojnásobek, kdo to má zaplatit?“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Poukázal tak na skutečnost, že česká spoluúčast měla původně dosáhnout zhruba deseti miliard korun.
Národní plán obnovy připravila minulá vláda ANO a ČSSD. Před loňskými volbami ho prezentovala jako oživující kúru pro českou ekonomiku. Nedávný audit ministerstva průmyslu a obchodu však ukázal, že proplácení DPH a rostoucí ceny energií nebo stavebních prací si ze státního rozpočtu ukrojí až třicet miliard korun navíc.
Hloubková kontrola navíc odhalila, že třetina projektů je špatně připravena a k některým má výhrady Evropská komise. Vytčené cíle z oblastí, jako jsou digitalizace, ekologická doprava, podpora podnikání či zdraví obyvatelstva, má Česko splnit už v roce 2026. Jinak o peníze nebo minimálně o část grantů z Nástroje pro oživení a odolnost EU může přijít.
„Z pohledu ministerstva financí není možné kontinuálně pokrývat zvýšené náklady u navržených projektů pouze na vrub státního rozpočtu, na který jsou kladeny stále vyšší požadavky,“ uvedl Šimon Blecha z tiskového oddělení rezortu.
Stanjurův úřad je přesvědčen, že peníze je potřeba nalézt pomocí úsporných kroků v jednotlivých rozpočtových kapitolách. „Obecně požadujeme, aby při realizaci projektů z Národního plánu obnovy byla příslušná kapitola vždy schopna zajistit české spolufinancování primárně ze svých rozpočtových limitů,“ dodal Blecha.
Jiný pohled má koordinátor Národního plánu obnovy, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho šéf Jozef Síkela (za STAN) předložil jasné požadavky na financování projektů. Týkaly se jak oblasti pokrytí dalších nákladů, jako jsou DPH nebo zvyšování cen, tak oblasti financování takzvaných českých komponent. Přestože v plánu jsou, nemají zakalkulované a přiklepnuté prostředky z EU. Kabinet se však na návrhu předminulou středu nedohodl.
Podle Stanjury je nutné DPH a rostoucí inflaci řešit přehodnocením některých projektů. Na posledním zasedání evropských ministrů financí Ecofin rovněž apeloval na možnost přesměrovat evropské peníze do opatření na utlumení uprchlické krize včetně začlenění Ukrajinců do většinové společnosti.
„Národní plán obnovy musí být flexibilní, úpravy a dílčí revize jsou logické. Nelze ho realizovat tak, že vláda automaticky přisype třicet miliard,“ míní šéf státní pokladny.
Vedle chybějících finančních prostředků musí stát vyřešit také řízení Národního plánu obnovy. Postarat by se o to měli „styční důstojníci“ na jednotlivých úřadech, kteří by za projekty nesli odpovědnost. Alespoň na tom se ministři shodli. Síkela nyní osloví jednotlivé rezorty, aby navrhly konkrétní osoby a případné náhradníky. Ti budou za plnění plánu zodpovídat, pověří je jednotliví ministři.
