Hasiči na místo vyjížděli po deváté hodině dopoledne, při příjezdu jednotek na hřebeny byly požárem zcela zasaženy dvě ze tří budov. Třetí byla značně poškozená a ještě dnes odpoledne z ní podle očitých svědků šlehaly plameny a na místě zůstávaly desítky hasičů.
Jednatel společnosti Snowy Chalet, která objekt vlastní, Karel Janda uvedl, že objekt nebyl pojištěný. „Objekt měl po majetkové stránce už nulovou hodnotu, jeho hodnota byla především historická,“ řekl Janda. Podle něj nyní musí firma vymyslet nový plán jak postavit Petrovu boudu na nohy.
„Původně jsme předpokládali rekonstrukci dvou ze tří objektů Petrovy boudy, nyní je předčasné hovořit o tom, co bude dál. Musíme především zajistit požářiště,“ řekl Janda.
Objekt několikrát měnil majitele
Mluvčí Správy Krkonošského národní parku (KRNAP) Radek Drahný připomněl, že Petrova bouda je jednou z nejstarších horských bud na hřebenech Krkonoš. „Správa KRNAP po několik posledních let s jistým znepokojením sledovala, jak objekt mění majitele a jaký bude její další osud,“ podotkl Drahný.
Podle něj by Správa KRNAP nekladla zásadní zákazy, pokud by se majitel rozhodl na místě postavit nový objekt v podobném objemu a dimenzích, jako byla původní stavba. „Uvidíme, s čím případně přijde, ale výrazně předimenzovaný objekt bychom na tomto místě nepovolili,“ řekl Drahný.
Petrova bouda, která leží v nadmořské výšce 1288 metrů nad mořem, je od roku 2008 pro turisty uzavřená. Objekt v posledních letech poškodilo vlhko a vandalové. Podle některých odborníků stavbě hrozilo kvůli špatnému technickému stavu zřícení.
První moderní architektura na hřebenech Krkonoš
Znalec Krkonoš a krajinný ekolog Pavel Klimeš vysvětlil, že Petrova bouda byla výjimečná tím, že šlo o první zástupkyni moderní architektury na hřebenech Krkonoš. „Ten dům měl z hlediska vývoje architektury zcela zásadní význam, poprvé byly v Krkonoších například použité prvky, jako je rovná střecha či vysoká okna,“ řekl Klimeš.
První boudu na místě dnešní Petrovky postavil v roce 1811 Johann Pittermann, podle jehož zkomoleného příjmení se dodnes bouda jmenuje. Následující majitel Vinzenz Zinecker ji o pětasedmdesát let později přestavěl na hotel s plochou zatravněnou střechou, proskleným balkonem a verandou.
Fasádu ozdobil do vzorů vyskládaných dvoubarevnou břidlicí. Po roce 1948 se bouda změnila v odborářskou zotavovnu a kvůli chybějícím penězům na opravy chátrala. Od roku 1997 je bouda kulturní památkou.
