Ústavní soud zrušil zdanění náhrad z církevních restitucí | E15.cz

Ústavní soud zrušil kontroverzní zdanění finančních náhrad z církevních restitucí

ČTK

Ústavní soud se v úterý postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Vyhověl návrhu senátorů a spornou část zákona zrušil. Konstatoval, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu. Zástupci církví jsou s rozhodnutím spokojeni, premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman uvedli, že rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat.

Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020. Stát tak mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.

S nálezem soudu jsou spokojeni katolíci, evangelíci i židé. "Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie," uvedl v úterý v reakci kardinál Dominik Duka. "Mnohokrát jsme uváděli, že není co zdaňovat, že finanční náhrada již byla poskytnuta a nyní se pouze splácí. Zákon ve skutečnosti nedaní finanční náhrady, ale v čase zpětně mění jejich výši. Takový postup by byl protiústavní vůči komukoliv, nic specificky církevního na tom není," míní generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Církev se vrhá do realit. Českobudějovická diecéze založila společnou firmu se skupinou RSBC

Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje i tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu ještě další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. V plénu Ústavního soudu, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k úternímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska.

Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat. Stejné stanovisko zaujali ministr vnitra Jan Hamáček, ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Babiš uvedl, že je dál přesvědčený, že náhrady byly chybně vypočtené a podivně schválené. Podle Schillerové si státní rozpočet s výpadkem peněz poradí.

KSČM má za to, že rozhodnutí je nespravedlivé a byly pominuty zájmy občanů. Komunisté zváží další postup, problematiku by podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika mohly posoudit evropské instituce. Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí chtělo napravit stav, kdy náhrady dostávají i církve, které neexistovaly před rokem 1989. S výrokem soudu proto SPD nesouhlasí, záležitost ale pokládá za uzavřenou.

Zdanění církví u soudu neobstojí
Rozhodnutí kvitovala opozice. Rychlost, s jakou se Ústavní soud postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí, ukazuje, že věc byla zcela jasná, uvedl předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek v úterý na plénu Sněmovny řekl, že ústava zůstala ochráněna a těm, kdo se na pokusu o zdanění podíleli, zůstala ostuda.

Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.

Zeman podepsal zdanění církevních restitucí

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!