U známých osobností, kteří se s StB tak či onak zapletli, jsou materiály obsáhle zpracovány včetně odborných komentářů a interpretací historiků, avšak u většiny „obyčejných“ lidí z archivů StB je snadno dohledatelná pouze skutečnost, zda v seznamech figurují, nebo absentují. Na jaké straně barikády tito lidé stáli, co na ně StB věděla, případně v jaké míře se s ní zapletli, to se pouhou návštěvou specializovaných internetových stránek, ba ani návštěvou archivu tak snadno nelze dovědět. V Česku se však veřejnosti otevírá hned několik možností, jak požadované informace vyhledat.
Evidence zájmových osob a Svazky.cz
Odrazovým můstkem pro studium v archivech je registr jménem Evidence zájmových osob (EZO), která obsahuje přes tři čtvrtě milionu jmen a jehož první část zveřejnil na internetu bývalý disident a občanský aktivista Stanislav Penc již v roce 2009. Lze jej dohledat na adrese www.svazky.cz. „Jde o největší databázi a unikátní klíč k archivům StB,“ komentoval toto zveřejnění Petr Blažek, historik z Ústavu pro studium totalitních režimů. Paradoxní je, že registr EZO původně připravovala pro postupné převedení svých interních materiálů na počítačové podoby sama StB. Databáze EZO však obsahuje pouze jméno a několik základních identifikačních údajů, a nelze z nich vyčíst dokonce ani to, zda se jednalo o oběť či „protivníka“ StB, anebo spolupracující osobu.
Samostudiu v archivech se tedy zájemci o činnost konkrétních osob stejně nevyhnou. Pomoci by jim však měla čísla archivních dokumentů z databáze, v nichž zkoumané osoby figurují. S daným číslem se lze obrátit na Archiv bezpečnostních složek a požádat o nahlédnutí do svazku. Ze spisu pak již lze vyčíst kýžené podrobnosti o činnosti dané osoby, a proč se o ni StB zajímala. Lze též využít již dříve zveřejněných registrů, například registračních protokolů, které by měly soukromým badatelům pomoci zorientovat se v tom, proč se StB o konkrétního člověka zajímala.
Cibulkovy seznamy a další kontroverzní databáze
Neúplné a zpochybňované jsou známé Cibulkovy seznamy, které dnes lze prostudovat i na internetu. Na rozdíl od EZO se jedná o pramen nepříliš věrohodný, nicméně může sloužit jako jakýsi odrazový můstek pro další, serióznější a podrobnější studium dané problematiky, a tedy i konkrétních osob a jejich vztahu k StB.
ÚSTR
Jednou z možností je také Ústav pro studium totalitních režimů, který zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie podle zákona o zpřístupňování svazků vzniklých činností bývalé StB a vyhledává dokumenty pro potřeby úřadů, právnických i fyzických osob. Zde se ale nabízí otázka, jak dlouho bude tato možnost ještě trvat. Jak dlouho budou svazky StB přístupné široké veřejnosti? Digitalizace ÚSTR je dlouhodobě trnem v oku komunistům, bývalým estébákům, ale i mnoha dalším, které poměrně snadný přístup k informacím ze svazků StB i více než pětadvacet let po pádu komunistické diktatury stále irituje.
Soukromé badatelské projekty
V posledních letech se objevily také další možnosti zpracování materiálů StB. Jednou z nich je zpracování na klíč od soukromých badatelů či celých specializovaných firem. Zájemci, kteří nechtějí trávit hodiny v archivech, dostanou zpracován kompletní materiál o konkrétní osobě. „Dozvědí se tedy přístupnou a srozumitelnou formou, jak si v seznamech Státní bezpečnosti stál například jejich příbuzný, zda spolupracoval, nebo byl pro tajnou policii naopak nepřátelskou osobou, jaké činnosti prováděl a co všechno o něm bezpečnostní složky věděly,“ říká Oldřich Hanton ze společnosti Historie na míru CZ, která zmíněné badatelské služby poskytuje. „Samozřejmostí je odborný historický komentář, který dodá výslednému obrazu konkrétné osoby tolik potřebný kontext a pomůže její příběh lépe pochopit.“
