V pražském jaru žádnou inspiraci pro dnešní dobu nevidím, uvádí místopředseda komunistů Grospič
K pražskému jaru vzhlíží řada levicových intelektuálů či politiků, z ústředního výboru KSČM ale vůči tomuto období československých dějin zazněl odmítavý postoj. „Je pro mě zvláštní, když po takzvaném pražském jaru nejvíce truchlí pravičáci a antikomunisté, možná ale právě tato skutečnost mnohé vysvětluje,“ uvedl na stránkách Haló novin místopředseda komunistů Stanislav Grospič.
Grospičův text vyšel na webu Haló novin na den 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, tuto událost v něm ale politik nepřipomíná. Zamýšlí se naopak nad odkazem působení Alexandra Dubčeka v čele KSČ.
„Nespatřuji ani v Dubčekově mytizovaném vedení, ani v dění po lednu 1968 nějaký specifický a obrodný model socialismu. Upřímně v něm nevidím ani žádnou inspiraci pro dnešní dobu. Spíše mi řada opatření té doby hořce připomíná implementaci kapitalistických prvků a pokus o postupné znovunastolení kapitalismu vůbec,“ napsal Grospič.
Naopak ocenil nástup normalizace s tím, že „výsledkem zmíněného postupu bylo, byť v kritizovatelném zakonzervování, udržení socialistického systému na dalších dvacet let. Nikoli bez chyb, s řadou neřešených krizových jevů, na které nakonec doplatil. Ale udržení.“
Zmínky o 50. výročí srpna 1968 se dostaly do řady světových listů, například na titulní stránku The New York Times (NYT), který uvádí, že pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi "stejně rychlý, jako byl šokující".
Události srpna roku 1968 si připomeňte ve speciálu serveru info.cz >>>
Velkou pozornost věnují výročí i ruská média, škála jejich pohledů sahá od odsuzování potlačení pražského jara jako pokusu o vybudování socialismu s lidskou tváří až po obhajobu bratrské pomoci, která podle názoru státní agentury RIA Novosti zachovala mír po dalších 20 let.
